Oprava mostu na lokálce a náhradní autobusová doprava

Na jaře vylézají štíři z děr a traťováci z hospody praví jisté úsloví. Zatím co přes zimu mají cestující klid,pouze občas narušený netopícím vozem či zpožděním, neb nějaký soudruh zapomněl vymést výhybku, od jara se musí psychicky připravit na neradostné sdělení pana průvodčího: „Přátelé, ve Stříbře si přestoupíme na autobusy!“
Výluky byly, jsou a budou, protože peněz na řádnou údržbu asi nebude nikdy dost a místo řádné opravy nastupují opakovaná „laciná“ flikování. Tak tedy berme výluku na železnici jako nutnost a jisté zpestření všedního cestování.

Již více než 105 let se klene nad údolím řeky Mže most lokálky. Ač byl vystavěn z dobrého kamene a na výrobě ocelové konstrukce se podílely přední české strojírenské firmy, zub času si začíná pomalu vybírat svou daň. Časem bude nutné přistoupit k velké opravě mostu, ovšem na léto 2007 byla naplánována výměna dožívajících mostnic (mostní pražce čtvercového průřezu). To lze na mostě s otevřenou mostovkou bez průběžného štěrkového lože provést pouze při snesení kolejnic, což si žádá dlouhodobější výluku.

Příhodná doba nastala počátkem srpna 2007, kdy se v Pňovanech chystala přestavba chebského zhlaví v rámci modernizace stanice. Od soboty 3. srpna do neděle 12. srpna se provoz lokálky omezil pouze na úsek Trpísty – Bezdružice. Jako záloha byl do Bezdružic dislokován motorový vůz 810.018, zbrojení naftou se provádělo každý druhý den z automobilové cisterny depa Plzeň a to po vyjetí nádrží v obou vozech. Jako železná zásoba sloužilo 400 litrů nafty v ocelových sudech, umístěných ve výtopně Bezdružice.

Nahradit vlaky lokálky ve vyloučeném sedmikilometrovém úseku dostaly za úkol autobusy. Zajištění náhradní autobusové dopravy (NAD) nebývá vůbec jednoduchou záležitostí. Od organizátorů, provozních zaměstnanců drah a řidičů autobusů si žádá notný smysl pro improvizace, neboť každé neplánované zpoždění je velkou komplikací přijatého oběhu vozidel. Při výlukách na hlavních tratích, jaké se momentálně dějí mezi Plzní a Chebem, je nutné zajistit pro NAD několik desítek autobusů. Takové rezervy dokáží uvolnit jen největší autobusoví dopravci. V Plzeňském kraji je tím dopravcem především ČSAD autobusy Plzeň a.s., kterému často vypomáhají vozy společnosti Autobusy Karlovy Vary a.s.

U výluky na lokálce však úskalí nespočívalo v potřebě velkého množství vozů, ale v komplikované trase objížďky. Podél trati do Bezdružic žádná regulérní silnice nevede, vše se musí zdlouhavě objíždět. To se ukázalo problémem již v osmdesátých letech minulého století, kdy byla na trati prováděna generální obnova svršku a vlaky kvůli NAD nabíraly velká zpoždění.

Nejinak tomu bylo i nyní, kdy situaci navíc komplikoval silný provoz stavebních mechanismů v okolí stanice Pňovany a nárazová frekvence na lokálce. Lokálka v pracovní dny o prázdninách přepravuje jen několik málo desítek cestujících, ovšem stačí hezké počasí či výlet důchodců a přepravní potřeba vzroste nárazově několikanásobně. Rovněž tak cyklisté si již zvykli na komfort přípojného cyklovagónku a doprava regionálním autobusem pro ně není příjemná.

Organizace NAD dostala nakonec následující podobu: autobus odvezl cestující z Pňovan přes Čerňovice, Pernarec do Trpíst na nádraží. Zde většina cestujících přestoupila do vlaku, který se asi s 15 minutovým zpožděním odjel do Bezdružic. Autobus se pak vydal přes Erpužice a Malovice do Blahoust, kde po půlhodinové jízdě a najetých 22 km vysadil poslední cestující. Po trati je to z Pňovan do Blahoust paradoxně pouhých 3,5 km.

Zpět z Blahoust autobus vyjížděl v době odjezdu vlaku ze zastávky, v Trpístech nabral čekající cestující z vlaku a s cca 20 - 30 minutovým zpožděním je dovezl do Pňovan. Toto zpoždění mělo největší dopad na osobní vlaky do Plzně. Aby cestující z osobáku zpožděním zbytečně netrpěli, ve Stříbře byl dovolen jejich přestup na rychlík, který osobák během čekání v Pňovanech předjížděl.

V nevýhodě byli cestující z/do Blahoust, kterým se rozvázalo přímé spojení na Bezdružice. Pokud jej chtěli využít, museli v předstihu cestovat z Blahoust autobusem do Trpíst, kde počkali na odjezd spoje do Bezdružic (tj. až se autobus z Pňovan vrátí do Trpíst s dalšími cestujícími směr Bezdružice). S ohledem na minimální frekvenci z blahoustské zastávky směrem na Bezdružice nešlo o zásadní komplikaci. V pátek odpoledne a o víkendu byly některé spoje NAD posíleny ještě o jeden autobus, aby se tak pokryla zvýšená frekvence turistů.

Jako by toho nebylo málo, příroda se trápení cestujících a dopraváků při NAD rozhodla ještě ztížit. Po dusném čtvrtku 9. srpna se strhl nad severním Plzeňskem v odpoledních hodinách lijavec. Během několika desítek minut spadlo velké množství vody, která spláchla ornici z polí a zanesla rybníky, silnice a cesty. Nejhorší situace byla v Čerňovicích, kde se ulicemi hnala špinavá řeka trhající vozovku a dokonce i domy. Naštěstí dopad na provoz NAD byl minimální.