Výročí 125 let trati Pňovany - Bezdružice

Při příležitosti výročí 125 let trati jsme oslovili vybrané významné osobnosti a organizace spojené s jejím provozem. Dotazy a rozhovory vám budeme přinášet postupně v nejbližších týdnech.
Můžete si také pro srovnání přečíst anketu připravenou k výročí v roce 2006, kterou najdete v menu vlevo.
(MK)

Ing, Pavel Čížek (STAN) je český politik a agronom, v letech 2000 až 2004 a znovu od roku 2012 zastupitel Plzeňského kraje (od roku 2016 navíc náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro dopravu), bývalý dlouholetý starosta města Spálené Poříčí.

Jaké jsou zatím zkušenosti s provozem vysoutěženého dopravce ČD na lince P13 (Bezdružice-Plzeň-Radnice)?

• Zkušenosti jsou dobré, České dráhy na lince P13 dodržují to, co mají, řešíme jen občasné kvalitativní prohřešky, případně zpoždění vlaků.

Jak dosud kraj hodnotí provoz nových dieselových jednotek Českých drah RegioFox (PESA Link II) po dvou letech užívání? Nakolik se díky nim povedlo na lince P13 (Bezdružice -Plzeň – Radnice) zvýšit zájem cestujících anebo zkrátit jízdní dobu?

• Asi žádné významné negativní překvapení s provozem RegioFoxů jsme dosud nezaznamenali. S ohledem na váhu těch jednotek, která vychází ze současných požadavků na pevnost vozových skříní a tím nutný výkon motoru, jsme srozuměni s jejich poněkud vyšší hlučností. Komfort pro cestující považuji za dostatečný a jsme rádi, že za cenu nepříliš vyšší, než by stálo nasazení repasovaných jednotek. Bereme však jejich nasazení na tratách Plzeňského kraje jako poněkud dočasnou záležitost a chystáme do budoucna přechod na plně elektrické a akutrolejové jednotky, u kterých zvýšená hlučnost odpadne. Přímé spojení Plzeň – Bezdružice je pro cestující velmi dobré (nemusejí přestupovat v Pňovanech). Zejména v létě o víkendech je spojení cestujícími velmi využíváno, protože oblast Bezdružicka je turisticky lákavá.

Kdy lze očekávat 100 % provoz nízkopodlažních jednotek na lince P13 do Bezdružic? Aktuálně jsou některé spoje stále zajišťovány staršími bariérovými vozy řady 842 (Kvatro).

• Součástí nabídky Českých drah bylo dočasné nasazení tohoto druhu vozidel. Od platnosti nového jízdního řádu v prosinci 2026 by už všechny spoje na lince P13 měly být už obsluhovány výhradně nízkopodlažními vozidly. Bude se jednat buď o jednotky RegioFox nebo RegioShark v designu Plzeňského kraje.

Lze očekávat rozšíření nabídky železničního spojení oblasti Bezdružic a Hracholuské přehrady s Plzní – např. ve formě rozšíření provozu linky P13 alespoň až do 20 h večerní? A to zejména v době letní turistické sezóny. Aktuálně poslední vlak z Bezdružic odjíždí už v 18:01 a ze zastávek při rekreační oblasti Hracholuské přehrady v cca 18:45. Což lze vnímat jako nepříliš vyhovující.

• Aktuálně o tom neuvažujeme, nejsme zcela přesvědčeni, že by spoj byl smysluplně vytížen.

Hracholuská přehrada má kolem 1500 objektů určených rekreaci, přičemž je jich dnes nemálo využíváno po značnou část roku de facto pro trvalé bydlení. Společně s kempy a hotely se odhaduje, že zde může pobývat až 10.000 osob. Dá se tedy říct, že potenciál pro rozšíření dopravu tu ale existuje.

• Bereme to určitě jako zajímavý námět k prověření. Zatím však máme zkušenost, že kde jsme přidávali večerní spoje, tak jejich vytížení bylo slabé.

Po roce 2033 lze podle prezentovaných plánů Plzeňského kraje očekávat nasazení akutrolejových jednotek na linku P13. Tento koncept již počítá s elektrizací trati do Bezdružic nebo jen některé její části, anebo se zřízením nějaké nabíjecí stanice v oblasti? Správa železnic před několika lety prezentovala záměr elektrifikace úseku do Cebivi, nicméně dle novějších zpráv toto nebude patrně v dohledné době investiční prioritou.

• V oblasti investic máme na Správu železnic jiné přednostní elektrizační požadavky, především na trati z Plzně do Horažďovic, Domažlic, Heřmanovy Hutě nebo Železné Rudy. Projekčně jsou připraveny, ale jejich plnění se vleče a nečekáme proto, že by byly k dispozici finanční kapacity do větších investic lokálních tratí. Proto počítáme s tím, že budeme muset na lince P13 zajistit dopravu na stávající infrastruktuře.
  Máme aktuálně snahu pořídit 6 akutrolejových jednotek určených na jiné výkony v kraji, další možná dodávka by mohla současné motorové jednotky do Bezdružic nahradit v prosinci 2033. Parametry poptávaných jednotek by tedy měly vyhovět tomu, aby dojela z Pňovan do Bezdružic a zpět jen na bateriový zdroj, který se dobije při cestě pod trolejí od Plzně (Ejpovic).

Na trati Pňovany - Bezdružice o délce 24 km se nachází 32 úrovňových železničních přejezdů, přičemž je jich většina automobilovou dopravou minimálně užívána (v lese či v poli). Jejich existence se však velmi negativně projevuje na plynulém provozu osobní železniční dopravy (výrazné prodloužení jízdní doby, spotřeba nafty, hluk apod.). Přičemž je plnohodnotně zabezpečit světelným zařízením je velmi nákladné. Správa železnic se je marně snaží trvale uzavřít (uzamykatelná závora či plné zrušení), a to převážně z příčiny nesouhlasu majitelů přilehlých pozemků anebo obcí. Může Plzeňský kraj nějakým způsobem situaci pomoci?

• Víme, že Správa železnic preferuje rušení těchto problematických přejezdů. Na druhou stranu je nám známo, že obce si chrání své uživatele přejezdů, takže dávají negativní stanoviska k rušení. Konkrétně u této trati jsme jako kraj s obcemi o tomto nejednali, ani nás Správa železnic o něco takového nepožádala. Ale úspora několika minut na celkové cestovní době Radnice – Bezdružice je Plzeňským krajem již několik let požadována a rušení přejezdů je jednou z možností, jak tohoto dosáhnout.

Jak se Plzeňský kraj staví k letité myšlence dostavby trati Bezdružice – Teplá a úpravě navazujících úseků pro vznik rychlého železničního spojení Plzeň – Karlovy Vary?

• (smích) Bylo by to super, není to velká vzdálenost. Ale aktuálně potřebujeme dokončit se Správou železnic důležitější projekty, jako je zdvoukolejnění trati Plzeň - Nepomuk, modernizace trati Plzeň – Domažlice nebo elektrifikaci tratě do Železné Rudy. To je pro nás zásadní. Důležité považuji, že trasa železnice Bezdružice – Teplá je pro budoucnost v územních plánu Plzeňského kraje chráněna v Zásadách územního rozvoje.

Jak hodnotíte výsledky nové koncepce krajských bus linek po 5 letech provozu? Kolik spojů je běžně denně odřeknuto z příčiny na straně dopravce?

• Myslím, že to funguje a denní počet odřeknutých spojů z důvodu na straně dopravce je minimální. Se spolehlivostí některých typů autobusů nicméně nejsme zcela spokojeni, ale obecně je jejich technický stav naznačuje, že do příští soutěže na dopravce bychom mohli upravit její trvání z 10 až na 12 let. Rovněž uvažujeme, že bychom území kraje rozdělili do soutěže místo dvou velkých na tři menší oblasti tak, abychom zvýšili šanci na počet přihlášených dopravců do soutěže, protože úspory z nich plynoucí jsou pro nás velmi zajímavé.
  Analyzujeme rovněž zkušenosti ze současných smluv, abychom ty následné dále precizovali, protože to je pro nás základní podmínkou dopravce případně postihovat za její neplnění příslušnou sankcí. Aktuálně například hojně využíváme data zasílaná on-line z teplotních čidel v autobusech, následně posíláme do vozidel kontroly, abychom zajistili, že ve vedrech bude kvalita přepravy zajištěna. Právě nefunkčnost klimatizací vozidel bylo to, co nás na začátku letošního léta velmi trápilo a nesmí se to do budoucna opakovat.

V letošním roce končí platnost Plánu dopravní obslužnosti Plzeňského kraje a pracuje se na novém. Lze už nyní prozradit jaké novinky asi přinese pro oblast Bezdružicka a Stříbrska? Lze očekávat zavedení spojů poptávkové autobusové dopravy podobně, jako je zkoušeno v oblasti Žihle a Manětína?

• Na aktualizaci Plánu se začíná pracovat. Spolupracujeme například s Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, která pro nás zpracovává analýzy demografického vývoje v kraji. Dále sbíráme data, jak se bude vyvíjet počet žáků ve školách a odkud jezdí. Budeme dělat i dotazníky do obcí a snažíme se jednat i s velkými zaměstnavateli v kraji. Tam je to extrémně obtížné, málokterý zaměstnavatel dlouhodobý výhled počtu zaměstnanců a jejich rozložení na směny je schopný nebo ochotný poskytnout.
  Aktuálně ale neočekáváme nějaké významné navýšení rozsahu dopravy. Zkušenosti naznačují, že v málo osídlených oblastech kraje, které u nás bohužel převládají, je jen omezený potenciál dalšími spoji významně navýšit počet cestujících.. Perspektivní je v tomto zejména perimetr kolem Plzně (společně s městem cca 300.000 obyvatel), případně u Klatov. Tam zlepšovat dopravu dává spíše smysl a nové spoje si rychle našly cestující. Dále bychom rádi rozvíjeli koncepci prodlužování vybraných spojů na území Plzně, a to v koordinaci s městskou hromadnou dopravou a městem Plzní, aby efekt i na území města byl maximální, a i obyvatelé Plzně se nebáli využívat krajem objednávanou dopravu, kde platí shodné integrované jízdné jako ve spojích PMDP. Typicky například v oblasti Borských polí. Opět si na to děláme analýzy za pomoci dat od mobilních operátorů a dalších zdrojů
  Aktuálně máme poptávkovou dopravu zkušebně zavedenou na Chříčsku. Cestující ve veřejné dopravě jsou velmi konzervativní a trvalo přes půl roku, než si na ni trochu zvykli, nicméně spoje si objednávají. Vytipováváme další potencionální lokality pro rozvoj, ovšem dosavadní zkušenosti naznačují, že výrazné úspory příliš koncept neposkytuje. Stále jsou rozhodující náklady nutné na odpis vozidla a plat řidiče. Nepředpokládáme proto, že by poptávková doprava mikrobusy přesáhla 10 % celkového rozsahu linkové dopravy.

Bude Plzeňský kraj usilovat o zavedení letní autobusové linky (Stříbro) - Konstantinovy Lázně – Bezdružice – Teplá, aby byl podpořen turistický ruch na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje? Aktuálně je spojení pouze jeden víkend v létě, a to formou provozu historického autobusu při akci Bezdružické parní léto.

• Tato záležitost se týká nejen Plzeňského, ale i Karlovarského kraje, který by takovou linku musel spolufinancovat. Zatím v tomto případě nebyla nalezena shoda, i když se jedná o potenciální zajímavý návrh a čas od času jej prověřujeme.

Jakým způsobem kraj podporuje anebo bude podporovat výstavbu nových a rekonstrukce stávajících autobusových zastávek na komunikacích II. a III. třídy? Myšleno nad rámec velkých projektů s celkovou obnovou komunikace. Aktuálně je v Plzeňském kraji na cca 4.000 zastávek, přičemž technický stav většiny z nich je nevyhovující.

• Nebudeme to dělat, nemáme na to peníze. V tomto musí vyvinout úsilí zejména obce, pod které zastávky spadají a jsou toho schopni, pokud si zastávku dají jako svou prioritu. To říkám tak, jak to je. Kraj už teď stojí obsluha veřejnou dopravou 2 miliardy korun ročně, obce se na tomto výdaji spolupodílí jen 30 milióny.
  Budeme pomáhat především u projektů pro širší okruh cestujících, jako jsou menší přestupní terminály vlak/bus/automobil u železnice a důležité terminály jako je např. ten v Klatovech. To je důležité pro žádoucí přesun obyvatel na páteřní železniční spoje a omezení cestování autem do Plzně. V minulosti (od roku 2020) jsme komplexně provedli obnovu a doplnění zastávkových označníků v kraji.

Můžete čtenářům přiblížit, jakým způsobem Plzeňský kraj podporuje železniční nostalgii? Lze čekat nadále systémovou podporu nostalgických akcí, případně jejich další rozšiřování? Např. na trati Pňovany – Bezdružice několikrát během turistické sezóny?

• Každý rok se snažíme částku navyšovat, letos i minulý rok Plzeňský kraj zajistil vlaky při příležitosti květnových oslav Slavností svobody. anebo nedávno značnou mírou přispěl na proběhlou akci Setkání krajů na čtyřmezí v Blatně u Jesenice. Chystáme opět parní vlak na Chodské slavnosti, letos dále například vlak na Železnorudské slavnosti a podporujeme i akci Bezdružické parní léto. Nadále se budeme snažit podpořit především akce, na kterých se budou podílet i místní obce a organizátor předloží propracovaný projekt, s dobrým marketingem a nejlépe v maximální součinnosti s podporou cestovního ruchu.

Neuvažuje Plzeňský kraj o podpoře lodní linky na Hracholuské přehradě, aby případně zde bylo uznáváno jízdné Integrované dopravy Plzeňského kraje? Lodní doprava zde v letní sezóně částečně supluje i špatné dopravní spojení a neexistující mosty.

• Rádi se inspirujeme, zatím jsme o tom takto neuvažovali. Do lodní dopravy jsme jako kraj zatím nevstupovali, snad s výjimkou podpory přívozu v Darové přes Berounku.

Jaká je cenová politika Plzeňského kraje ve veřejné dopravě pro nejbližší léta?

• Máme poměrně nízké jízdné oproti jiným krajům, je jen otázka času, kdy budeme muset přistoupit k úpravě minimálně dle inflace, která byla v uplynulých letech poměrně vysoká. Naší strategií je zvýhodňovat především předplatitele tak, aby byli motivováni k využívání veřejné dopravě.

Neuvažujete o jízdném zdarma?

• Určitě neuvažujeme, vše musí mít nějakou hodnotu. Není to dle mého dobrá cesta, když za nic neplatím, tak si toho nevážím. Mohlo by se to i zneužívat, dělat si z veřejné dopravy obývák. Už teď je jízdné spíše v symbolické výši, aktuálně kryje asi kolem 15 -17 % nákladů na ni.

Co se podle Vás v Plzeňským kraji dosud nepovedlo ve veřejné dopravě?

• Trápí nás především pomalá realizace modernizace železniční infrastruktury, aktuálně zejména na trati Plzeň – Domažlice, kde je vyprojektována elektrifikace a částečně zdvoukolejnění. To nás zatím limituje v tom doplnit zde nabídku spojů. Rádi bychom dokončili i přestupní terminály.

Jaké preference má Plzeňský kraj při zřizování cyklostezek?

• Pro nás je prioritní zřízení páteřních cyklostezek v příměstské oblasti Plzně, především těch s převažující dopravní funkcí, kdy nahrazují souběžné zatížené silnice. Tam vidíme největší přínosy našeho snažení. Cokoliv jsme zatím v této oblasti dokončili, je obratem hojně využíváno. Je třeba říct, že my pomůžeme s financováním. Projektování a přípravu však musí zajistit dotčené obce.

Jak často jezdí krajský náměstek pro dopravu veřejnou dopravou?

• (úsměv) Docela i ano. Jezdím poměrně často ze Spáleného Poříčí autem do Rokycan a pak vlakem do Prahy. Někdy se i svezu autobusem do Plzně, užívám si ty chvíle, a kromě krajiny sleduji i propagační programy a dopravní informace kraje na vozových monitorech. Rád bych, aby se tato užitečná informační služba více rozšířila i do vlaků. Pak se samozřejmě občas svezu s vnoučaty vlakem na nějaký výlet.

Zúčastníte se oslav výročí 125 let trati Pňovany – Bezdružice, které proběhnou 1.-2. srpna 2026?

• Ano, měl bych se zastavit.

Pane náměstku, děkuji za Váš čas a odpovědi.

Ptal se Miroslav Klas dne 13. července 2026
(redakčně kráceno a editováno)

1. Velkou závadou na trati Pňovany – Bezdružice je množství málo zabezpečených a motoristy využívaných železničních přejezdů, které výrazným způsobem prodlužují jízdní dobu osobních vlaků a jsou obecně značnou provozní komplikací. Celkem je na trati 32 přejezdů. V roce 2025 konečně došlo ke zprovoznění světelného zabezpečení přejezdu P424 na silnici II/193 u stanice Trpísty, teprve čtvrtého na trati, což umožnilo zvýšit rychlost projíždějících vlaků. Další problematické přejezdy však nadále zůstávají, a to především v trakčně náročném úseku Pňovany – Blahousty, případně Cebiv – Konstantinovy Lázně. U kterých dalších přejezdů má SŽ připravenu (příp. připravuje) potřebné úpravy či jejich zrušení? A kdy se dá očekávat realizace?

• Problematika železničních přejezdů a postupné zvyšování úrovně jejich zabezpečení se řadí mezi priority Správy železnic a ani trať Pňovany – Bezdružice není v tomto ohledu výjimkou. Na nejbližší období chystáme doplnění závor u Kokašic, konkrétně se jedná o železniční přejezd P439 v km 19,864 trati (silnice II/201 v úseku Kokašice - Konst. Lázně). Nyní běží projektová příprava a stavba jako taková je naplánována na příští rok.

Pozn. redakce: No, ten nás zrovna moc netrápí, ale např. nad ním P440 v poli, minimálně využíván, ve značném stoupání, kdy vlak brzdí do cca 10 km/h, tak ten je znát na jízdní době již citelně.

2. Které další úpravy stanic/zastávek a traťových úseků SŽ bude realizovat v nejbližších letech na trati Pňovany-Bezdružice?

• S opravami trati začneme už v letošním roce. Na podzim bude Správa železnic realizovat první etapu prací, a to v úseku Cebiv – Kokašice – Bezdružice. Opravy pak budou pokračovat i v roce 2027. Momentálně je takto naplánována oprava celkem 5,7 km trati, včetně 5 železničních přejezdů a 6 propustků. Mimo jiné v rámci ní vyměníme dřevěné pražce za betonové a vložíme také pražce typu Y. Díky zrealizování této opravy bude možné zvýšit traťovou rychlost v obloucích až na maximálních 60 km/h.

3. Plzeňský kraj nedávno oznámil zájem provozovat na trati Pňovany – Bezdružice (linka P22 Radnice – Plzeň – Bezdružice) od roku 2033 elektrické jednotky s pomocnou baterií (BEMU 120). Koncepce ministerstva dopravy z roku 2023 , která se týká elektrifikace tratí, předpokládá provedení prosté elektrifikace v úseku Pňovany – Cebiv (Bezdružice), a to výhledově kolem roku 2032. V jakém stádiu přípravy se projekt nachází a jaká konkrétní opatření (stavby) se předpokládá, že budou v té souvislosti na trati realizovány?

• Prostá elektrizace úseku Pňovany – Cebiv se v současné době ještě neprojektuje. Podle Koncepce rozvoje elektrické trakce z roku 2023 spadal úsek do horizontu po roce 2032, v návaznosti na letošní aktualizaci plánů je možné uvažovat o realizaci v horizontu po roce 2033. Zamýšlenou linku by však mělo být možné provozovat i bez této elektrizace. BEMU jednotka se dobije jízdou pod trakčním vedením na tratích 178/170 a v Bezdružicích se uvažuje zatím o vybudování nabíjecího stojanu 3x400V pro noční odstavy jednotek. S ohledem na vlastnosti aktuálně provozovaných BEMU jednotek se dá předpokládat, že jejich provoz na této trati bude možný i bez vyvolaných infrastrukturních opatření.

4. Kdy bude na trati do Bezdružic realizován provoz se zabezpečením ETCS (European Train Control System)? A nakolik bude mít dopad do provozu výletních a nostalgických (parních) vlaků? Lze očekávat pak nějaké kompromisní řešení?

• Aktuální výhled počítá s provozem pod dohledem evropského zabezpečovače ETCS v horizontu po roce 2033, konkrétní termíny instalace zabezpečovače a jeho spuštění se budou ještě upřesňovat. Na trati Pňovany – Bezdružice momentálně předpokládáme nasazení jednodušší varianty systému pro méně vytížené tratě, spočívající v bodovém řešení ETCS založeném na balízách a traťových elektronických jednotkách. Co se týká jízd historických vozidel na tratích s ETCS, v současnosti mají jejich provozovatelé možnost postupovat podle Prohlášení o dráze a požádat o mimořádnou trasu.

5. V roce 2022 bylo oznámeno zpracování studie SUDOP Praha týkající se vize výstavby železniční sítě po roce 2050, přičemž obsahuje i uvažovanou trať Bezdružice – Teplá jako součást rychlého železničního spojení Plzeň – Karlovy Vary. Jaký je současný postoj SŽ k tomuto záměru?

• O případné realizaci záměru novostavby Bezdružice – Teplá se rozhodne pravděpodobně až ve vzdálenějším časovém horizontu. V současné době se neřadí mezi priority a nebyla zahájena ani projektová příprava.

Dušan Gavenda
Správa železnic, státní organizace
Generální ředitelství, úsek generálního ředitele, odbor komunikace
22.07.2026

Vrátit se na začátek stránky.