Místní železnice neboli lokálka - samo slovo o sobě vyvolává romantické představy a vzpomínky nejednoho trampa, turisty a příznivce stříbřitých linek kolejí, procházejících nenásilně venkovskou krajinou. Mikroregion Konstantinolázeňsko se může pochlubit jednou z nejkrásnějších a nejzajímavějších českých lokálek. Už od roku 1901 denně jezdí možná trochu pomaleji, ale o to jistěji, vláček od hlavní plzeňské trati z Pňovan přes Konstantinovy Lázně do Bezdružic. V posledních letech se podařilo provoz na lokálce modernizovat, například cyklisté mohou nyní v turistické sezóně využívat přípojný cyklovůz. Z opravených nádraží můžete vyrazit pravidelnými spoji lokálky za turistickými cíly regionu anebo se jen tak svézt některým z parních nostalgických vlaků, které jsou na trati pro návštěvníky zaváděny. Když budete mít jen trochu štěstí, za zatáčkou na kraji lesa uvidíte stádo pasoucí se lesní zvěře. Naše lokálka, to je především o souznění lidí a techniky se zdejší přírodou.

Bezdružice - zámek
Nejstarší zmínky o Bezdružicích se objevují v roce 1227. Konkrétnější informace se dochovaly teprve o třetím známém majiteli vsi Buškovi z Bezdružic, který je považován za předka pozdějších Harantů z Polžic a Bezdružic. Za panství Kolovratů v letech 1390 - 1540 byly Bezdružice povýšeny na městečko. V roce 1711 získal zadlužené bezdružické panství Maxmilián Karel Löwenstein, jehož rod je vlastnil až do roku 1945. Nejhodnotnější a nejlépe zachovalou částí Bezdružic je náměstí. Uprostřed něj stojí sloup se sv. Floriánem, patronem hasičů. Poblíž stojící rozlehlá budova je bývalou radnicí z roku 1842. V jihovýchodní části městečka poblíž školy stojí židovská synagoga. Významnou památkou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v letech 1710 - 1711.
Bezdružický zámek se nachází nad náměstím. Původně gotický hrad, později mnohokrát přestavován, po roce 1945 sloužil jako rekreační středisko pražské ČKD. Pro veřejnost byl zpřístupněn v květnu 2004. Na zámku návštěvník našel galerii současného uměleckého skla s unikátním skleněným Bezdružickým Betlémem a expozici věnovanou Kryštofu Harantovi. Dál zde bylo ubytování a restaurace. Pro nevalný zájem veřejnosti však byl zámek v roce 2011 uzavřen, prodán novému majiteli, který v roce 2015 obnovil alespoň provoz kavárny. Z úbočí kopce za zámkem směrem k severu máte alespoň krásné daleké výhledy.

• Zámek je přístupný pouze v určitých termínech.
• Přístup 0,5 km ze stanice ČD Bezdružice, parkování na náměstí.
• Na zámku a na náměstí celoročně otevřená restaurace. Dva obchody s potravinami - denně otevřeno.
• Východiště naučné stezky Údolím Úterského a Nezdického potoka (14 km).
• webové stránky

Dolní Polžice
Ves prvně zmiňovaná v roce 1227 v současnosti spadá pod obec Bezdružice. Až do roku 1947 byla nazývána Polžice. Přívlastek "Dolní" získala až po přejmenování nedaleké vsi Harlosee na Horní Polžice. Podle starých map tady byl panský dvůr, ovčín a hospoda, tradice uvádí i starý zřícený pivovar. Všechny tyto stavby zanikly po roce 1945. Poblíž dnešního Cafe Kryštof Harant je zachováno staré tvrziště datované do 12. - 13. století. Mladší panské sídlo stálo v hospodářském dvoře při silnici do Bezdružic. Jeho patrová budova nazývaná lidmi "Harantovská tvrz" byla zbořena v roce 1981. Současnou zdejší atrakcí je lanové centrum na návsi u rybníka a v letní sezóně velmi oblíbené Cafe Kryštof Harant, s krásným venkovním posezením.

• V pracovní dny zastávka autobusu ČSAD, vlak. zastávka Konst. Lázně 20 minut chůze.

Historický most lokálky přes říčku Hadovku
Nedaleko od populární Studánky lásky, v údolí říčky Hadovky, najdeme pěkný příklad stavitelského mistrovství našich předků. Lokálka z Pňovan do Bezdružic zde překonává Hadovku malým kamenným viaduktem. Mostní otvor má rozpětí 10 metrů, celková délka mostu je 15 metrů a výška nad říčkou 8 metrů. Viadukt je pěknou ukázkou práce kamenických mistrů z Itálie a Švýcarska, kteří se na budování lokálky podíleli. Bez větší opravy více jak sto let poctivě slouží a vyhovuje dvounásobně vyšším rychlostem a těžšímu provozu než v dobách jeho vzniku. Citlivě také zapadá do romantického přírodního okolí. Největší zajímavost viaduktu si můžeme prohlédnout u jeho paty. Jedná se o vodní jímku pro napájení parních lokomotiv, až do roku 2015 vedlo od nádrže na násep ke koleji potřebné napájecí potrubí. Parní lokomotivy musely být vybaveny zvláštním vodotažným zařízením poháněným párou. Naposledy zde čerpaly vodu ještě v roce 1969. Bližší informace o viaduktu najdete na informační tabuli naučné stezky, odpočinek zemdlelým cyklistům poskytne altánek u studánky.

• Přístup 2 km po červené značce ze zastávky ČD Strahov, parkování u silnice Strahov - Kokašice, pak 0,5 km pěšky po louce
• Most leží na naučné stezce Ke studánce lásky (východiště K. Lázně).

Hradišťský vrch
Výrazný vrchol nad obcí Okrouhlé Hradiště, čedičová hora s plochým vrcholem, kde se nacházejí pozůstatky hradiště z období pozdní doby bronzové. Vrchol je dnes chráněnou přírodní rezervací, kolem zdejších pamětihodností, přírodních zajímavostí a vyhlídkových míst provází zájemce naučná stezka. Na západním úbočí pracoval od druhé poloviny 19. století do roku 1997 čedičový lom, jeho produkce svého času směřovala až do Turecka. Od roku 1930 až do padesátých let byl čedič svážen nákladní lanovkou k železničními nákladišti pod osadou Břetislav. Dnes po lanovce pozůstatky základů podpěr a betonová nákladní rampa. V místě lomu dnes romantické jezírko s čistou vodou. Pláž a sezónní kiosek.

• Naučná stezka Hradišťský vrch 5 km (východiště K. Lázně).
• Přístup k jezírku - od požární nádrže v K. Lázních po naučné stezce cca. 20 minut.

Zřícenina hradu Gutštejn
Hrad Gutštejn se vypíná nad malebným údolím potoka Hadovky a patří svou polohou i zachovalostí mezi naše nekrásnější zříceniny hradů. Je proto také oblíbenou kulisou českým filmařům. Dějiny hradu nejsou příliš pestré. Páni z Gutštejna byli jednou z větví rodu Hroznatovců. Za zakladatele hradu je považován Jetřich, který jako první použil v roce 1319 predikátu "z Gutštejna". Pomoc, poskytovaná Gutštejny králi Zikmundu Lucemburskému, měla za následek útok husitů, jehož se v roce 1422 zúčastnil sám Žižka. O výsledku bitvy se prameny rozcházejí. Po husitských válkách se bohatství rodu znaku tří jeleních paroží rozpadlo. Tehdejší příslušníci rodu Gutštejnů se otevřeně postavili proti českému králi a loupili v okolí. Hrad jim sloužil jako sídlo i vězení pro zajatce, za něž požadovali tučné výkupné. Páni z Gutštejna vymřeli v roce 1747.

• Hrad volně přístupný včetně sklepení
• Přístup 3 km po červené značce ze zastávky ČD Strahov, parkování u Daňkova dvora
• Sezónní občerstvení v nedalekém Daňkově dvoře
• Hrad leží na naučné stezce Šipín (východiště Šipín)

Hracholuská přehrada a lodní doprava
Přehradní nádrž Hracholusky na řece Mži, byla dokončena v roce 1964 po pěti letech výstavby. Pod vodou zůstaly bývalé obce Butov, Dolany, Těchoděly a velké množství mlýnů včetně poměrně velké vodní elektrárny u soutoku s Úterským potokem. Hráz s moderní elektrárnou se nachází u obce Hracholusky, vzdutí vody končí až těsně pod městem Stříbro. Možnost kempování a vodních sportů v několika rekreačních střediscích, především u hráze, Na radosti, Butov a Vranov. V sezóně od května do září provozována lodní doprava v délce 20 km od hráze na Butov. Veřejnou dopravou jsou dosažitelná jen střediska na jižní straně jezera, ta severní pouze omezeně lodní linkou.

• K vodní rekreaci výstup na vlakových zastávkách Plešnice, Pňovany zastávka a Vranov u Stříbra. Trať č.170
• Na lodní dopravu nástup od zastávky Plešnice, Vranov u Stříbra případně Pňovany.
• V druhé polovině sezóny bývá horní část nádrže zasažena sinicemi, dobrá voda bývá po celou sezónu u hráze.
• webové stránky o lodní dopravě

Obec Kokašice
Kokašice se rozkládají pod zdaleka viditelnými dominantami celého kraje, památným Švamberkem (Krasíkovem) a Ovčím vrchem. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1227. Obec je rozložena na důležité křižovatce regionálních komunikací. Starší východní část obce je rozložena kolem nepravidelné návsi s rybníčkem. Západní polovina Kokašic vznikla postupným rozšiřováním zástavby po roce 1838. Ukázkou zdejší lidové architektury je dům čp. 22 s hrázděným štítem, stojící uprostřed vsi při silnici. Dům býval patrně součástí starého mlýna. Při silnici na západním okraji obce stojí tzv. Bavůrkův kříž. Zde měl podle pověsti zabít Bavůrek za Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka. Rybník při silnici do Bezdružic je oblíbeným místem ke koupání. Západně od obce leží při silnici do Plané rozsáhlý hospodářský objekt - Švamberský dvůr - v jehož areálu stával pivovar, který vařil místní pivo do roku 1946.

• Přístup v pracovní dny bus ČSAD, vlaková zastávka Kokašice cca. 15 minut po silnici.
• Na místě dvě restaurace a obchod s potravinami.

Konstantinovy Lázně
Jsou mladou lázeňskou obcí. Po objevení léčivých účinků zdejších pramenů na sklonku 18. stol. vybudovali sedláci z blízké Nové Vsi u sirného pramene v dnešních Starých Lázních jednoduchou dřevěnou lázeňskou budovu. V roce 1812 byla postavena nová kamenná lázeňská budova s příslušenstvím. Protože její stavbou se obec Nová Ves zadlužila, došlo k prodeji lázní knížeti Konstantinu z Löwensteinu, po kterém dostaly lázně své jméno. Největšího rozmachu dosáhly lázně po napojení na železniční síť v roce 1901. V roce 1924 se Konstantinovy Lázně staly samostatnou obcí s vlastním katastrem a obecní radou.
Hlavní lázeňská budova nese název Prusíkův ústav po významném kardiologovi MUDr. Bohumilu Prusíkovi. V této budově z roku 1873 je soustředěna většina léčebných činností. Nedaleko Prusíkova ústavu se nachází 40 m hluboký vrt s minerální vodou, používanou k léčebným koupelím. Minerální voda k pití je k dispozici ve dvou pitných paviloncích v centrálním parku. Lázeňská činnost je zaměřena především na prevenci a léčení chorob kardiovaskulárního systému. Na malé vyvýšenině v parku stojí kostel, zasvěcený sv. Panně Marii Lurdské, v obci je mnoho možnosti ubytování a stravování. Velkým lákadlem je od roku 2010 wellness centrum Konstantin. Zejména v lázeňské sezóně žije obec mnoha kulturními aktivitami.

• Vlak a autobus - dopravní terminál se nachází 5 minut od středu lázeňské obce.
• Východiště naučných stezek Ke studánce lásky, Hradišťský vrch a Krasíkov - Ovčí vrch.
• Informační středisko a muzeum hasičské techniky na náměstí U Fontány
• Wellness centrum Konstantin
• webové stránky

Úterský potok
Nejvýznamnější 34 km dlouhý tok Bezdružicka pramení nedaleko Bezvěrova a kolem Vidžína teče přes Úterý na Šipín. Zde se do něj vlévá říčka Hadovka. Tok pak míří k jihu a pod osadou Horské Domky se vlévá do vod Hracholuské přehrady. Turisticky nejvděčnější je jeho střední část, mezi Úterým a Šipínem, je zde trasována zelená turistická značka místy vedená pěšinkami ve strmém svahu nad potokem. Nachází se zde několik zřícenin mlýnů, některé pracovaly ještě po roce 1945. Ke shlédnutí také betonové bunkry předválečného pohraničního opevnění. Celá oblast přírodním parkem klidu, krásná čistá příroda. Částí údolí prochází z Bezdružic trasovaná naučná stezka Údolím Úterského a Nezdického potoka, nejkrásnější část kolem soutoku Úteráku s Hadovkou zase odhaluje naučná stezka Šipín.

• Kolem Úterského potoka vede zelená turistická značka.
• Nástupní místa se zastávkou ČD: Bezdružice, Konst. Lázně, Strahov, Trpísty.
• Nástupní místa se zastávkou regionálních autobusů: Trpísty - Horské Domky, Šipín, Úterý, Bezvěrov, Třebouň.

Poutní místo Šipín
Šipín stojí nad soutokem Úterského a Bílého potoka (Hadovky), na místě sídliště z pozdní doby bronzové. Kostel, zasvěcený sv. Barboře, byl postaven okolo roku 1352. Kolem kostela se rozkládá starý terasovitý hřbitov. Jedinými domy jsou bývalá škola, fara a myslivna. Při potoce pod Šipínem stával zbrojní hamr, jehož zbytek se zachoval do dnešních dnů, stejně jako pozůstatky Dudákovského mlýna při silnici. V serpentinách silnice pod Šipínem vyvěrá údajně zázračný pramen, jehož voda se užívala k léčení nemocných očí. V dřevěné kapli, postavené u tohoto pramene, jsou uchovány dvě berly, které tu zanechal poutník, osvobozený vodou od bolesti. Více informací o této lokalitě poskytuje naučná stezka, vedoucí od Dudákovského mlýna na Gutštejn, Bezemínské hradiště a Šipín.

• Naučná stezka Šipín 7 km (východiště Dudákovský mlýn), nesjízdná na kole!
• Přístup k Šipínu 5 km po červené značce ze zastávky ČD Strahov, případně v pracovní dny autobusem ČSAD, parkování na místě možné.

Klášter Teplá
Premonstrátský klášter, založený v roce 1193 mocným českým vladykou Hroznatou. Klášterní komplex, obklopený parkem, zahrnuje klášterní budovy, sýpku, prelaturu, konvent, klášterní lékárnu a další budovy. Klenotem je klášterní kostel Zvěstování Panny Marie, ze kterého lze přejít do klášterní knihovny. Ta je svými 100 tisíci svazky druhou největší knihovnou v Čechách. Historicky byl tepelský klášter ekonomickým, mocenským i kulturním centrem oblasti. Klášter vždy mírnil důsledky pohrom pro poddané. Byl zdrojem vzdělanosti, kultury a pokroku. Také založení Mariánských Lázní je dílem kláštera. V blízkém okolí kláštera se nachází městečko Teplá a rekreační oblast Betlemský rybník.

• Klášter přístupný sezónně.
• Přístup 1 km z vlak. stanice Teplá, parkování u kláštera.
• Celoročně otevřená restaurace a možnost ubytování, prodej upomínkových předmětů a regionálních produktů z medu.
• Za klášterními zahradami golfové hřiště - sezónní občerstvení.
• webové stránky

Zřícenina hradu Švamberk (Krasíkov)
Hrad Švamberk na vrchu Krasíkov, založený patrně někdy okolo roku 1250 byl sídlem Švamberků, významného šlechtického rodu české historie. Za husitských válek tady žili bratři Bohuslav (V.) a Hynek Krušina. Bohuslav zastával významný krajský post a byl v čele protihusitského spolku. V roce 1421 byl hrad Švamberk husity dobyt a Bohuslav uvězněn. Pro bezvýchodnost své situace se později přidal na stranu husitů a stal se jedním z husitských hejtmanů. V roce 1643 hrad vyhořel. Zkázu však neutrpěl od dobyvatelů, ale vinou ženy hlásného, které se při pečení koblih vzňal rozpálený tuk a rychle se šířící požár zničil celý hrad i předhradí. Od té doby byl hrad ruinou. Malá vesnice Krasíkov, jejíž domky byly postaveny v podhradí, zanikla po roce 1945. Stolová hora se zříceninami hradu Švamberka je nejvýznamnější krajinnou dominantou Bezdružicka. V areálu hradu stojící kostel svaté Máří Magdalény byl v 60. letech 20. století vykraden a postupně zcela zdevastován. V současnosti probíhají aktivity, směřující k opravě kostela a zakonzervování pozůstatků hradu. K obnovení poutních tradic tohoto místa přispívají již několik let pořádané Slavnosti jablek. V létě 2012 byla otevřena na věži hradu volně přístupná vyhlídková plošina.

• Areál hradu s vyhlídkovou plošinou je volně přístupný.
• Přístup 3 km po silnici ze zastávky ČD Kokašice, parkování pod hradem - pak 1 km pěšky
• Sezónní občerstvení v nedalekém krasíkovském dvoře - minizoo
• Hrad leží na naučné stezkce Krasíkov - Ovčí vrch (východiště K. Lázně)

Městečko Úterý
Původně hornické městečko v půvabném údolí Úterského potoka. Podle pověsti bylo založeno německými horníky koncem 11. století. Úterý leželo na významné dálkové cestě z Teplé na Plzeňsko a jeho osudy byly úzce spojené s klášterem v Teplé. Úterý je rodištěm tepelského opata Kašpara Reitenbergera, zakladatele Mariánských Lázní. Zdejší historická zástavba se srpkovitě rozvinula kolem kostela sv. Jana Křtitele, který stojí na malém pahorku nad potokem. Svažitému vydlážděnému náměstí s kašnou a mariánským sloupem vévodí budova radnice. V roce 1992 byla architektonicky významná část obce vyhlášena městskou památkovou zónou. Úterý pro svůj půvabný ráz maloměsta několikrát využili i filmaři ("Městečko na dlani, Zdivočelá země, Zvony z rákosí"). Nejhezčí pohledy na Úterý se naskýtají ze silnice od Olešovic a od nových bytovek při silnici z Bezdružic. V údolí asi 2 km od Úterý odbočuje vlevo ze silnice do Teplé lesní cesta k altánku s pramenem železité minerálky, kterému se říká Reienbergerův pramen.

• Přístup v pracovní dny bus ČSAD, jinak pěšky cca. 1 h od nádraží Bezdružice.
• Na místě restaurace a obchod s potravinami.
• Naučná stezka po nejzajímavějších částech městečka.
• webové stránky

Ovčí vrch
Ovčí vrch (697m) tvoří důstojný protějšek památnému hradu Švamberk. Své jméno zřejmě obdržel po panském ovčínu, který stával u jeho paty. Vrch sehrál smutnou úlohu v marném boji bezdružických poddaných proti své vrchnosti. V roce 1680 se asi 500 vzbouřenců opevnilo na Ovčím vrchu. Proti nim zaútočily dne 6. května 1680 dvě kompanie Harantových kyrysníků. Spíše než o bitvu se však jednalo o popravu, po jejímž skončení zůstalo v okolí ležet mnoho mrtvých a raněných sedláků. Mrtví byli poté pohřbeni na hřbitově v Čelivi a v Krsech, ale to ještě nebyl konec. Další mrtví přibyli po následných brutálních procesech s přeživšími povstalci. Avšak již v letech 1680 - 1681 nechala na památku zabitých sedláků vystavět majitelka panství Marie Františka z Heissensteinu kapli Smrtelných úzkostí Kristových. Ta je kolem roku 1900 uváděna již jen jako zřícenina. V roce 1903 nechal kníže Konstantin z Löwensteinu odstranit rozpadlé zdi a postavit novou kapličku, která tak získala současnou podobu novorománské rotundy. Na východ od kaple byl v roce 1936 zřízen kamenný pomník z hradišťského čediče.

• Ovčím vrchem prochází naučná stezka Krasíkov - Ovčí vrch (východiště K. Lázně).
• Pod vrcholem vyhlídkový altánek.

• Údolím Úterského a Nezdického potoka 13,5 km (východiště náměstí Bezdružice).
• Ke studánce Lásky - 7,5 km (východiště nedaleko vlak. nádraží K. Lázně)
• Hradišťský vrch - 5 km (východiště u požární nádrže v K. Lázních)
• Krasíkov - Ovčí vrch - 10 km (východiště nedaleko vlak. nádraží K. Lázně)
• Šipín - 7 km (východiště Dudákovský mlýn pod Šipínem)
• Úterý - 1,5 km (východiště náměstí)

Použitá literatura:
Průvodce Konstantinovy Lázně, Bezdružice a okolí (2006): Nakladatelství Českého lesa
Řeky a říčky Plzeňského kraje aneb říční toulky Plzeňskem (2002): Agentura Ekostar

Vrátit se na začátek stránky.

• Doporučené turistické a cyklo trasy, stravování, ubytování, kulturní akce, důležité kontakty
  www.mikroregion-kl.cz