Koncem šedesátých let minulého století byly dřevěné motorové vozy M 131.1 s hlučným motorem Tatra již fyzicky i morálně zastaralé. Výzkumný ústav železničních vozidel (VUŽ) v Praze, dostal tehdy za úkol zkonstruovat dva druhy nových motorových vozů, které by nahradily staré typy. Jeden malý dvounápravový pro krátké tratě a velký výkonný čtyřnápravový pro frekventované místní tratě a dlouhá vozební ramena. Na základě dokumentace z VUŽ koncernový pondnik Vagónka Studénka vyrobila v roce 1973 dva prototypy malého motorového vozu M 151.0. V roce 1975 se rozeběhla sériová výroba již pod označením M 152.0.

Skříň vozu je samonosná ocelová, pojezd vozu dvounápravový - hnána je pouze jedna náprava. Pohonnou soustavu, tj. nepřeplňovaný, šestiválcový naftový motor LIAZ ML 634 s automatickou dvoustupňovou hydromechanickou převodovku Praga 2M70, konstruktéři převzali z té doby úspěšně vyráběných městských autobusů Karosa ŠM11. Navíc si tuto koncepci vyzkoušeli už v roce 1971 na dvou vozech řady M 131.1, do kterých hnací agregát zkušebně zastavěli. I díky tomu byla jeho spotřeba motorové nafty poměrně malá, bez vlečení přípojného vozu se pohybovala kolem 30-35 l/100 km.

Původní předpoklad objemu výroby motorových vozů řady M 152.0 (dnes přeznačených na řadu 810) byl 160 kusů, jenž ČSD obdržely v letech 1975-1976. Nešťastné události kolem velkého motorového vozu však způsobily změnu. V roce 1974 sice Vagónka Studénka postavila dva prototypy těchto motorových vozů s označením M 475.0, ale i přes dobré výsledky zkoušek a zájem ČSD o odebrání 410 vozů, nebyl tehdejší průmysl v Československu schopný zahájit výrobu. Místo odpovídajících velkých motorových vozů tedy ČSD musely zakoupit další vozy M152.0. Neprve v letech 1977-1978 na 182 kusů a když začátkem osmdesátých let bylo již zcela zřejmé, že projekt velkého motorového vozu se do sériové výroby nedostane, v období 1981-1982 bylo vyrobeno pro ČSD ještě 331 kusů! Konečná produkce se zastavila u čísla 680 vozů, z toho dva byly určeny na širokorozchodnou trať na Slovensku. Dalších 150 kusů odebraly v letech 1978-1981 maďarské železnice. K motorovým vozům bylo vyrobeno i několik set přípojných vozů, v pozdější době upravovaných zejména pro zvýšenou přepravu jízdních kol. Dráhy neměly jinou možnost, než tyto vozy nasadit i na dlouhých, frekventovaných vozebních ramenech, kam svým uspořádáním nejsou vhodné.

Snad o žádném jiném vozidle ČD nevzniklo tolik historek jako o právě o M 152.0. Zavinila to zejména jeho obrovská rozšířenost a trochu spartánské provedení. O prapůvodní přezdívce Orchestrión se vypráví následující historka. V polovině sedmdesátých let, kdy první sériové vozy M 152.0 se svými dětskými nemocemi, začaly plnit svůj denní příděl práce, běžel v televizi legendární seriál Chalupáři. Jistý již bezradný strojvedoucí, vyřešil problém vzdorujícího vozu tím způsobem, že řádně nakopl rozvaděč. K údivu všech a dle seriálového vzoru se motor v tu chvíli rozeběhnul.

Další přezdívky, se kterými se dnes setkáme, tak originální okolnosti vzniku nenesou. Například - Krabička, Plevel, Chlebník, Zpocený plechy, Splašená bedna, Autobus se záchodem, Šukafon apod. Nicméně buďme za tyto spartánské motoráčky rádi. Vždyť právě díky neexistenci podobného kolejového autobusu v Polsku, zde byl v uplynulém desetiletí na stovkách kilometrů regionálních tratí zrušen provoz. Jednoduše, nebylo s čím vhodným jezdit.

Na lokálku do Bezdružic byl první motorový vůz M 152.0 přidělen 25. září 1978. Byl jím M 152.0052 chebského depa, kam ho vozili bezdružičtí fírové jednou za 14 dní na provozní ošetření v závěsu některého osobního vlaku. Šlo o přednostní přidělení, neboť byla snaha novým vozem zlepšit komfort pro lázeňské hosty. V roce 1981 přišly nové motorové vozy i do plzeňského depa a od 23. dubna byl na lokálku přidělen M 152.0359 (810.359). Ke dni 16.září 1997 jej nahradil 810.676 po provedené hlavní opravě a s technickým zařízením nutným pro automatizované odbavování cestujících. Původně sloužil tento vůz v depu Zdice na tratích do Protivína a Zadní Třebáně.

Na prahu druhého století své existence došlo na lokálce k několikanásobné výměně turnusových motorových vozů. Na podzim 2002 se vrátil do Bezdružic 810.359, vystřídaný od února 2004 jiným čísla 810.250. Od května 2004 byl v Bezdružicích doma vůz 810.306 (r.v. 1978) po provedené střední opravě v PARS Šumperk. Z dílenské opravy byl již vybaven moderním vytápěcích agregátem Ebersbächer, který významně usnadňuje obsluhu. V listopadu 2006 byl motorový vůz v dílnách vybaven novými sedáky s podhlavníky, které jsou potažené příjemným plyšem. Kultura cestování v motorovém voze se díky tomu výrazně zlepšila, došlo také i k mírnému snížení hlučnosti v interiéru. Na podzim 2007 byl motorový vůz pokřtěn jako Kryštof Harant, od té doby jméno slavného šlechtice nese na čele v podokenní části.
V srpnu 2010 došlo k další výměně turnusového vozu a to tentokrát za vůz 810.670, který po opravě dostal nový modrobílý "Najbrtí" lak. Původně se předpokládalo, že vůz Kryštof Harant II. také dostane celovozovou reklamu na zdejší region, k tomu však nakonec nedošlo. Další změnou byl příchod modernizovaného motorového vozu 810.424 v červenci 2014.

Nastávající konec motorových vozů řady 810 znamenal nový jízdní řád od 14. prosince 2014. Byl radikálně změněn způsob obsluhy tratě lokálky, kdy motorové vlaky nově začaly jezdit na rameni Plzeň – Pňovany – Bezdružice. K tomu byly potřebné dvě soupravy, jedna z nich se stala motorová jednotka řady 814 RegioNova, která byla dislokována v Bezdružicích. Druhá byla zatím složena z motorového vozu řady 810 s přípojným vozem 012. Plzeňské depo nově tedy mohlo do Bezdružic vypravit teoreticky jakýkoliv motorový vůz řady 810. Konec pravidelného nasazování motorových vozů řady 810 do Bezdružic nastal po 37 letech od nového grafikonu 2015/2016. Od 13. prosince 2015 měly být všechny pravidelné vlaky do Bezdružic v režii motorových jednotek RegioNova, z důvodu jejich nižší spolehlivosti tak tomu ale nakonec nebylo a staré motoráčky je často zastupovaly. Definitivní konec motorových vozů řady 810 na trati do Bezdružic nastal až v prosinci 2023.

Motorový vůz 810.424-2 byl vyroben v lednu 1981 ve Vagónce Studénka pod výrobním číslem 84078. Datum Technicko bezpečnostní zkoušky je 26.8.1981 a převzetí do provozu k 1.9.1981. Do konce roku 2011 sloužil na Liberecku, poté přesídlil do depa Plzeň. V roce 2014 proběhla jeho modernizace v DPOV a.s. na provozním pracovišti Veselí nad Moravou. Vůz dostal nový přeplňovaný motor Tedom 152 AH TX01 se změnou ovládání a nastavený na výkon 152 kW, novou regulaci chlazení spalovacího motoru, dobíječ baterií z externího zdroje. Hydromechanická převodovka Praga 2M90 zůstala původní. Nejviditelnější změnou jsou nová polospouštěcí okna a modernizované WC s interiérem, na jehož stavbu byl částečně použit nerezový plech. Vůz dostal také nové čalouněné sedáky s podhlavníkem. Na plošině se nachází nově tři háky na zavěšení jízdních kol. Současně byl namontován nový odbavovací a informační systém pro cestující Synergy od firmy Mikroelektronika, doplněný o mobilní prodejní automat jízdenek akceptující platby ČD IN-kartou a nová radiostanice s podporou funkce GSM-R. Motorový vůz byl poprvé přivezen do Bezdružic v závěsu běžného vlaku po půlnoci 20. července 2014. Krátce na to byl lahví šampaňského pokřtěn jako Bizon. První samostatnou jízdu uskutečnil ten den na MOs 27322.

O zásadní modernizaci motorových vozů řady 810 se hovořilo již od počátku devadesátých let, zejména v souvislosti se zvýšením komfortu pro cestující a strojvedoucí. Na Slovensku tyto modernizace záhy začaly, a lev Česku prototyp vozu Regionova vyjel až v roce 2005. Jedná se o jednotku, složenou z motorového vozu trvale spřaženého s přestavěným přípojným - řídícím vozem. Skelet a pojezd vozidel zůstal zachován, na jednotku však byly dosazeny nová laminátová čela, střed nehnaného vozu upraven pro nízkopodlažní část s vakuovým WC. Pohon nově zajišťuje přeplňovaný dieselový motor TEDOM a převodovka Voith. Jednoduchá okna byla nahrazeny stahovacími s dvojskly, interiér vybaven pohodlnými sedáky s podhlavníky a informačním systémem. Bylo jich nakonec vyrobeno pro České dráhy 210 kusů dvouvozových a 26 kusů třívozových.
Cestující i personál však Regionovy hodnotí rozporuplně. Kritizované byly především nevalné adhezní vlastnosti vozidla a jeho značná hlučnost. Na trati do Bezdružic se RegioNova příležitostně objevovala již od července 2006, kdy se poprvé představila v rámci akce Návrat do třicátých let. Trvalejšího nasazení se dočkala v roce 2014, kdy byla o letních sobotách nasazována na turistický spěšný vlak Krasíkovský expres. To bylo předzvěstí pravidelného nasazování těchto vozů na trati od grafikonu 2014/2015, který skončil na začátku zimy 2023.

Vrátit se na začátek stránky.