Aprílová oslava narozenin na Krasíkově
Narozeniny lze oslavit různým způsobem a když už člověku táhne na třicítku,
diskotékové akce které jsou jedna jako druhá, už ho přeci jenom nelákají. Zejména na jaře, kdy se příroda probouzí a duše turistova touží vyjít konečně do zelených lesů. A tak
domá a dumá až vymyslí - aprílovou oslavu narozenin. A tak se 2. dubna
2005 sešla na nádraží v Plzni skupinka lidí všech věkových kategorií, pohlaví,
orientací a profesí (+ jedna paní potkanová), aby oslavili kamarádovo
narozeniny. Sice se často vůbec neznali, ale brzy měla přijít chvíle, kdy bez
společného úsilí se domů živí nedostanou.
Všichni přišli s očekáváním - z
různých zdrojů jim chodili náznaky a neúplné informace, že snad pro ně na nádraží přijede samotné
výletní Pendolíno s oslavencem ve dveřích. Ovšem ve smluvenou doby
srazu Pendolíno nikde, a dokonce ani oslavenec. Avšak brzy došla SMS - jděte do
pekařství za slečnou, ať vám dá první indicii k cestě za mnou. Váš MK. A tak
začala cesta, kde se nejprve všichni divili, pak mi proklínali a nakonec
dodneška rádi vzpomínají.
Ještě plni optimismu gratulanti čtou si na nádraží v Plzni příkaz k další cestě za narozeninovým oslavencem.
Po cestě vlakem na zastávce Strahov byla po krátkém pátrání nalezena další indicie po hledané osobě.
I cesta může být cíl.......
První vážná zkouška soudržnosti kolektivu přišla nedaleko Studánky lásky. Provizorní lávka i kolektiv obstály.
Pátrání po další indicii provázely zmatky - marné bylo hledání přímo ve studánce.
Další zpráva tentokrát nalezena v korunách stromů.
I přes jasné instrukce dosavadní vedoucí skupiny Honza Š,. zabloudil, vystavil skupinu nebezpečí v podobě džungle, bažin a rozvodněných potoků a za trest byl proto spontánně vhozen do rokle.
Skupina gratulantů vyvázla ze smrtelného nebezpečí v kaňonu Hadovky na poslední chvíli. Zemdlelí fyzickou únavou i psychickým vypětím si pak dopřáli siesty na slunném palouku nad údolím.
Jo, když tak to je to údolí....:-))
Skupina gratulantů nakonec oslavence dopadla v troskách hradů Krasíkov, kde si na ohníčku pekl poslední zásoby proviantu a popíjel s posledním ze Švamberků alkoholické lektvary.
Nálada byla výborná, buřtíky a občerstvení také, počasí se vydařilo a tak hodovali a hodovali....Většina z nich rychle zapomněla, že ještě před hodinou v duchu oslavence proklínali a slibovali muka pekelná za tu taškařici.
Hezké počasí vylákalo po zimě na Krasíkov množství lidí.
Nejen zajímavé památky, ale i tento pohled na zdejší kraj který se zrovna začal probouzet ze zimního spánku, stál všem za cestu. A za návraty, které mám tak rád....
Po krátké zastávce v hospůdce v Kokašicích vše skončilo tam kde začalo. Na nádraží.....
Fotky z archivu Jirky Šplíchala a Michala Bendy.
Lokálka Pňovany - Bezdružice
M. Klas, webmaster: J. Šplíchal
vytvořeno: 5. 5. 2006