Lůžkový vůz WLAB

Nádraží v Bezdružicích bylo několik let hostem pro lokálky netypického vozidla, lůžkového vozu řady WLAB označení 52 54 70-40 174. Po roce 1948 došlo k rozvoji cestování vlakem mezi tehdejším Československem a Sovětským svazem (SSSR). Problém to však byl technický, železnice v SSSR používá širší rozchod kolejí 1524 mm, jiný typ spřáhla mezi vozy a také odlišný způsob vytápění interiéru uhelnými kotlíky. V roce 1956 byly Československým státním drahám (ČSD) dodány z německé vagónky ve Zhořelci (VEB Waggonbau Görlitz) první lůžkové vozy, u kterých bylo možné v pohraniční přechodové stanici Čop vyměnit podvozky. Funguje to tak, že se vůz zaveze do speciální haly, evropské podvozky se odpojí, skříň se nadzvedne zvedáky a  podvozky se vymění za širší sovětské (ukrajinské). Portálovým jeřábem se pak sundá šroubové táhlo a vymění za sovětské samočinné SA3. To vše bez nutnosti, aby si cestující vystoupili. Poslední vozy tohoto druhu byly ČSD dodány v roce 1985.

Vůz v Bezdružicích pochází z dodávky 51 kusů z roku 1981 (čísla 135–185), výrobce VEB Waggonbau Görlitz Jedná se čtyřnápravový lůžkový vůz délky 24,5 m, konstrukčního typu UIC-Y s 10 oddíly pro cestující s až 30 lůžky (variabilní poměr počtu oddílů 1. a 2. třídy). Průvodce vozu měl k dispozici dva oddíly, jeden s kuchyňským vybavením a druhý sloužil jako jeho odpočinková místnost. Topení je teplovodní s  vytápěcím agregátem na elektrickou energii a kotlem na tuhá paliva. Povolená provozní rychlost 140 km/h - podvozek typu Görlitz Va na normální rozchod a podvozek Chanin CN II na široký rozchod. Vozy si svým kotlem na tuhá paliva vysloužily přezdívku "uhlák". Jezdily převážně na dálkových vlacích z Prahy a Milovic do Moskvy či Kyjeva, později se nasazovaly i na sezónních vlaky do Bulharska. Z provozu byly odstaveny v roce 2011, část jich prošla rekonstrukcí na modernější provedení pro spojení na Slovensko.

Muzeum historických vozidel Českých drah v Lužné u Rakovníka získalo pro své sbírky dva vozy, přičemž číslo 174 byl v létě 2015 převezen do Bezdružic. Místní organizátoři akcí s historickými vlaky se potýkali s nedostatečnou ubytovací kapacitou pro účinkující a vůz tak mohl nadále posloužit. V rámci propagace regionu dostal dokonce sprejovou malbu panoramatu okolí. Bohužel byl častým cílem místních vandalů, což nakonec vedlo k jeho prodeji. Hektor společnosti Gepard express si jej odvezl z Bezdružic 16. února 2024.

Podklady k textu Alan Butschek

Vrátit se na začátek stránky.