Motorové vozy M 131.1

Populární Hurvínek či Prchající kufr, jak se těmto legendám lokálek říkalo, vděčí svému vzniku konstruktérům v Tatře Kopřivnici. V roce 1948 vyjel z vagónky prototyp M 131.1001, přičemž sériová výroba se zastavila v roce 1956 u čísla 549 kusů. Motoráčky jezdily prakticky na všech vedlejších tratích v Československu, využívaly se i při vozbě lehkých nákladních vlaků či posunu.

Jako pohon vozu posloužil dvanáctiválcový vzduchem chlazený naftový motor o výkonu 118 kW původně určený především do nákladních automobilů Tatra 111. Vzduchem ovládaná mechanická převodovka se čtyři stupni německého vzoru Mylius umožnila maximální rychlost 60 km/h. Skříň je převážně dřevěná, oplechovaná, vůz je vybaven 48 místy k sezení na laťových dřevěných lavicích a sociálním zařízením. Zvláštností je nástupní prostor do vozu společný se stanovištěm strojvedoucího. Původní vytápění vozu odpadním teplem od motoru se později nahradilo nezávislým naftovým agregátem. Váha vozu je 16 tun.

Motorové vozy řady M 131.1 se objevily na naší lokálce zřejmě v roce 1955, v souvislosti s rušením vozů M130.2 v chebském depu. Prvním turnusovým Hurvínkem v Bezdružicích byl údajně M 131.1203, který po čase vystřídal M 131.1524. Ten zde sloužil až do příchodu prvního moderního motorového vozu M 152.0052 v říjnu 1978. Výčet všech inventárních čísel motoráků M 131.1, kteří za svého turnusového kolegu zaskakovaly v době jeho neschopnosti, je velmi dlouhý. Byly zde zaznamenány následující vozy - č.1336, 1383, 1123, 1203, 1209, 1242, 1241, 1472, 1452, 1500, 1529, 1530, 1386, 1487.

Na víkendových posilách provozu byly nasazovány do roku 1983, kdy v září odvezl M 131.1487 poslední pravidelný osobní vlak. Následně díky iniciativě učitele základní školy v Bezdružicích pana Sedláčka a místních strojvedoucích došlo k vysazení vozu M 131.1386 na kolejové pole u nádražní budovy. Vůz takto původně sloužil jako klubovna zdejšímu modelářskému kroužku, ale po úpadku zájmu o něj se dohodlo na jeho zapůjčení rokycanskému spolku Lokálka Group. V prosinci 1993 se vůz vrátil znovu na koleje a v květnu 1997 se po náročné renovaci představil veřejnosti jako pojízdný. Lokálka Group měl dlouhodobý zájem vůz od města odkoupit. K dohodě však nedošlo a v srpnu 2012 se motoráček nuceně vrátil zpět na kolejové pole vedle staniční budovy, kde v létě 2021 dostal nový nátěr. Je příležitostně využíván pro pořádání výstav.

Vrak jednoho z Hurvínků M131.1421 existoval uschován v bezdružické remíze až do roku 2004, kdy byl rozebrán a likvidován. Motorové vozy M131.1 se na lokálku do Bezdružic poměrně často vracejí při vedení nostalgických a turistických vlaků.

Motorový vůz M 131.1487 se na lokálku vrátil v říjnu 2008. Na nějakých 8 let se bezdružická výtopna stala jeho domovem, jezdily se s ním zvláštní jízdy, ale po velké poruše převodovky musel být odstaven mimo provoz. Někdy na lokálce také zasáhl do vozby pravidelných vlaků, jako tomu bylo dopoledne 4. prosince 2008, místo náhle neschopného kmenového vozu 810.306. Zhostil se toho bez sebemenších problémů, pouze překvapení cestujících bylo veliké.

Vrátit se na začátek stránky.