Historie záměru přímého železničního spojení
Plzně a Karlových Varů

V roce 1999 jsem byl zvolen starostou obce Bezdružice a při seznamování se s problematikou chodu obce jsem narazil také na úvahy o železničním propojení Bezdružic a Teplé. Při přípravách oslav 100 let od zahájení provozu na železniční trati Pňovany-Bezdružice se objevila návrh oživit myšlenku dostavby železnice. V rámci oslav stého výročí provozu na stávající železnici se 15. července 2001 poprvé uskutečnil turistický pochod z Teplé do Bezdružic na podporu myšlenky železničního propojení Bezdružic a Teplé. Od té doby se tento pochod koná každoročně kolem poloviny července.

Co by dostavba železnice mohla přinést? Největší přínos by měla zcela určitě na rozvoj cestovního ruchu v okolí Bezdružic i Teplé. V současné době neexistuje žádné spojení veřejnou dopravou mezi Teplou a Bezdružicemi. Oblast města Teplé navštěvují tisíce turistů s cílem prohlédnout si jedinečnou památku - klášter premonstrátů, strávit dovolenou u Betlémského rybníka či si zahrát golf na hřišti přímo pod věžemi kláštera. Také do okolí Bezdružic a Konstantinových Lázní přijíždí každoročně tisíce turistů a lázeňských hostů s cílem prohlédnout si zámek v Bezdružicích, navštívit zdejší nádhernou krajinu se spoustou zajímavých přírodních krás a tajuplných historických památek. První zastávkou při jízdě lokálkou z Bezdružic do Pňovan jsou Konstantinovy Lázně - jediné lázně v Plzeňském kraji, kterým by kvalitní spojení veřejnou dopravou s Plzní a Karlovými Vary jistě přineslo potřebnou prosperitu. Všem návštěvníkům Bezdružicka a Tepelska by se prostřednictvím železničního propojení obou regionů rozšířila nabídka turisticky atraktivních cílů. Železničním propojením Bezdružic a Teplé by také vzniklo přímé železniční propojení krajských měst Plzeň - Karlovy Vary. Dostavba železnice by zcela určitě měla pozitivní vliv také na ekonomický a hospodářský rozvoj obou tak trochu zapomenutých regionů.

starosta města Bezdružice Mgr. Jan Soulek

• 1870
  - otevření hlavní železniční trati Karlovy Vary - Cheb
• 1873
  - otevření hlavní železniční trati Plzeň - Mariánské Lázně - Cheb
• 1897
  - projekt dráhy Plzeň – Manětín – Toužim – Karlovy Vary
• 1898
  - otevření vedlejší železnice Mariánské Lázně - Teplá - Karlovy Vary
• 1901
  - otevření lokální železnice Pňovany - Bezdružice
• 1909
  - město Úterý podává podnět ke zpracování projektu dostavby železnice mezi Bezdružicemi a Teplou v několika variantách (viz níže)
  - dostavbou trati by se významně zkrátilo železniční spojení Plzně a Karlových Varů
• 1912
  - projekt železnice ze Stříbra přes Lestkov do Teplé
• 1923
  - v souvislosti s těžbou antimonu v Boněnově podán další podnět k dostavbě trati mezi Bezdružicemi a Teplou
• 1930
  - zavedeno autobusové spojení Bezdružic s Teplou, ukončeno bylo patrně za II. světové války
• 1938
  - německá část obyvatel Sudet intenzivně lobbuje za dostavbu trati Bezdružice - Teplá
• 1946
  - poslední iniciativa města Teplá za dostavbu spojení s Bezdružicemi
  - odsun sudetských Němců vede vylidnění celé oblasti a ke konci snah o dostavbu trati
• 2001
  - při oslavách 100. let železnice z Pňovan do Bezdružic byl veřejnosti předložena    jednoduchá studie dostavby trati do Teplé
  - konal se první ročník pochodu na podporu myšlenky dostavby trati (viz níže)
• 2005
  - zpracována diplomová práce na téma dostavby železničního spojení mezi Bezdružicemi    a Teplou
• 2006
  - zahájeny práce na studii Koncepce dopravy Plzeňského kraje, která s dostavbou    železnice mezi Bezdružicemi a Teplou počítá
  - v rámci oslav 105. let železnice do Bezdružic byla pro podporu záměru provozována    "náhradní doprava" mezi Bezdružicemi a Teplou formou jízd historických autobusů (viz níže)
• 2007
  - Plzeňský kraj nechává zpracovat studii technických úprav trati Pňovany - Bezdružice    v souvislosti s chystanými úpravami jízdních dob na tzv. III. koridoru a také s plány na dostavbu    železničného spojení Plzně a Karlových Varů
  - vzniká diplomová práce na téma řešení systému veřejné dopravy v bezdružickém     regionu po případné dostavbě trati
  - v Konstantinových Lázních proběhla hodnotná beseda o železniční trati
     Pňovany - Bezdružice a její dostavbě do Teplé (viz níže)
• 2008
  - Červencového pochodu na podporu myšlenky dostavby trati se zúčastnilo 80 turistů. Nově se šla trasa    přes Beroun.

Účastníci pochodu na podporu myšlenky dostavby železniční trati mezi Bezdružicemi a Teplou se poprvé vydali na cestu v roce 2001. Od té doby se příznivci turistiky a železnice setkávají každoročně některou neděli uprostřed července. Start pochodu je v dopoledních hodinách z vlakového nádraží v Teplé, kam se účastníci dopravují vlakem a nebo autobusem z Bezdružic. Trasa pochodu vede z Teplé ke klášteru, odkud po značené cestě přes Nezdice, Zahrádku a Řešín na bezdružické náměstí. Někdy se také pochod pro zpestření šel mimo značené cesty kolem pomníčku zříceného letadla u Pěkovic. Délka trasy bývá kolem 15 až 20 km a více než terén prověří někdy účastníky deštivé počasí a nebo ubíjející vedra. Účastníci pochodu za svou vytrvalost získají pamětní diplom a propagační přívěsek, v cíli pochodu, v Bezdružicích bývá pro ně přichystáno malé občerstvení. Od roku 2006 přepravu účastníků zajišťují historické autobusy v rámci propagační akce "NAD na trati Bezdružice - Teplá". V roce 2008 byl pochod poprvé zařazen do kalendáře oficiálních akcí Klubu českých turistů, což přispělo k rekordní účasti 80 turistů. Poprvé se také šla nově vyznačená trasa přes Beroun.

Ve čtvrtek 15. listopadu 2007 proběhla v salónku hotelu Jitřenka v Konstantinových Lázních beseda o budoucnosti železniční trati Pňovany - Bezdružice a o její plánované dostavbě do Teplé. Kromě občanů se besedy zúčastnili zástupci krajského odboru dopravy, oblastního ředitelství ČD v Plzni a Karlových Varech, zástupce odboru strategie a plánování ČD Bohumil Pokorný, krajský zastupitel Jiří Kalista, starosta města Bezdružice Jan Soulek, zástupkyně Léčebních lázní Konstantinovy Lázně paní Fučíková a další hosté.

Po uvítání hostů ve svém příspěvku krátce přiblížil historii trati Miroslav Klas z občanského sdružení Společnost pro veřejnou dopravu, následovalo představení současných aktivit na zvelebení trati a rozvoj turistického ruchu z úst zástupce občanského sdružení Plzeňská dráha Marka Plochého. O probíhajícím projektu Vlídná nádraží a o zapojení místních občanů do této akce poutavě hovořila ředitelka zahradnické asociace Entente Florale CZ - Souznění, paní Kolmanová.

Poté dostal slovo student ČVUT Petr Panský, který zpracovává diplomovou práci na téma řešení systému veřejné dopravy v regionu Bezdružicka. Ve stručnosti poukázal na nedostatky regionu, mezi nimiž zdůraznil především infrastrukturní zaostalost. Následně představil několik základních myšlenek, jež by se v regionu měly zrealizovat pro zlepšení infrastruktury veřejné dopravy. Na jeho přednášku navázal dopravní projektant Jiří Kalčík, který přítomným přiblížil navrhované stavební úpravy současné trati vedoucí k podstatnému zrychlení dopravy. Ve svém příspěvku poukázal na to, že dostavba dráhy do Teplé a následné úpravy navazujících tratí umožní radikálně zkvalitnit železniční dopravu mezi krajskými městy Plzní a Karlovými Vary. Tím by došlo k výraznému nárůstu atraktivity celé trati pro cestující a k odlehčení hlavní silnice Plzeň - Toužim - Karlovy Vary. Stagnující Bezdružicko by se tak díky zkrácení jízdy do Plzně mohlo stát vyhledávanou rezidenční oblastí pro občany plzeňské aglomerace. Více se o působení podobných faktorů v prostředí východních Čech rozhovořil přizvaný zástupce partnerského železničního projektu Dráhy Orlických hor ing. Tejkl.

Především na kvalitní prezentaci a projekční a územní připravenosti závisí, zda se v budoucnu podaří přínosný, ale investičně náročný záměr uskutečnit. Zástupci regionu si to uvědomují, a proto slíbili, že se pokusí pro modernizaci a dostavbu trati udělat v nejbližších letech maximum.

Již v době výstavby lokální dráhy z Nového Dvora do Bezdružic bylo z více stran navrhováno co nejrychlejší prodloužení dráhy do Teplé, aby se pak spojení Plzně a Bezdružic s Karlovými Vary výrazně zkrátilo. Konkrétní iniciativy se však až v roce 1909 ujalo město Úterý, které toužilo po železničním spojení se světem. Petici za dráhu směřovanou zemským úřadům podepsala většina obcí na budoucí trase dráhy. V té době byly uvažovány tři varianty vedení dráhy. Buď přímé spojení Bezdružic a Teplé, severní trasa vedená přes Úterý a nebo jižní přes Lestkov. Předběžný projekt dráhy zpracovaný v roce 1910 jako podklad pro další jednání se Zemským výborem v Praze obsahoval již jen dvě varianty.

Nejkratší, směrově a výškově nejvýhodnější, byla přímá trasa Bezdružice - Horní Polžice - Řešín - Loučky - Křepkovice - Klášter Teplá - Teplá. Na 15,2 km dlouhé trati byly nově navrženy stanice Pačín, Křepkovice a Klášter Teplá, ostatní místa měly být zastávkami. Největší stoupání mělo být 20 promile, nejmenší poloměr oblouků 180 metrů, "vrcholová" stanice Křepkovice stála ve výšce 677 m.n.m. Náklady na stavbu dráhy v této variantě byly odhadnuty na 1 980 000,-Kč.

Varianta spojovací dráhy vedené přes město Úterý byla delší, sklonově a směrově náročnější včetně značných výškových ztrát trasy. Trať vedla v linii Bezdružice - Řešín - Křivce - Úterý - Staré Sedlo - Beroun - Nezdice - Klášter Teplá - Teplá v délce 22,7 km. Z Bezdružic ve výšce 575 m.n.m. měla trať klesat až do údolí Nezdického potoka (485 m.n.m.), odkud vzápětí začala stoupat nad Úterý, kde ve výšce 566 m.n.m. (patrně někde blízko dnešního sídliště) měla stanice příslušící městečku být umístěna. Dále pak měla trať poměrně prudce stoupat kolem Reitenbergerova pramene, obce Staré Sedlo a Beroun k Nezdicím. Zde měla být položena stejnojmenná "vrcholová" stanice ve výšce 691 m.n.m. Dále trasa pozvolna klesala přes stanici Teplá - klášter do Teplé. Nutnost překonat členitý terén a delší trasa varianty se odrazily na podstatně vyšších odhadovaných nákladech - 3 630 000,-Kč. Značná část trati měla ležet ve sklonech kolem 25 promile.

Ze dvou hlavních variant byla ještě složena kompromisní varianta, která navrhovala vybudování nejkratší spojovací varianty přes Pačín a vybudování 8 km dlouhé odbočky z Bezdružic do Úterý. Nádraží v Úterý pak mělo díky tomu být umístěno blíže a níže vůči městečku. Náklady na kompromisní variantu však byly také poměrně vysoké - 3 340 000,-Kč.

Nalezené dokumenty naznačují, že spojovací dráha Bezdružice - Teplá měla naději na podporu Zemského výboru, ovšem I. světová válka byla rychlejší. Projekt dráhy byl znovu oprášen v roce 1923. Zástupce obcí, mariánskolázeňský advokát Albert Ott, znovu požádal Zemský výbor o podporu a vypočtení nových nákladů na trasu dráhy přes Boněnov, kvůli potřebám tamějších antimonových dolů. Bohužel nepochodil, Zemský výbor sdělil, že se již podobnými projekty ve své kompetenci nezabývá. Další naději na realizaci Pačínská spojovací dráha dostala na počátku II. světové války. Tehdy se údajně Hitlerovi sudetští soukmenovci velmi o dráhu zasazovali, ovšem opět válečné události projekt zastavily.