Lokálka Pňovany - Bezdružice

Trpísty

Osobní vlak ve stanici Trpísty.
Osobní vlak ve stanici Trpísty.
Foto M. Klas, 12. března 2011
Jméno stanice: Trpísty (Trpist, Trpisty)
Otevřena: krátce po 6. červnu 1901 z důvodu nedokončené příjezdové silnice
Umístění: kilometr 7,6
Nadmořská výška: 446 m.n.m
Význam stanice - zastávky: zastávka a dvoukolejná dopravna s vlečkou do areálu zemědělského skladu
Spádová oblast: Trpísty, Erpužice, Sviňomazy
Bezbariérovost: nástup a výstup vozíčkářů jen se značnou pomocí okolí

Dvoukolejnou dopravnu Trpísty najdeme v polích mezi obcemi Trpísty a Erpužice. Nedaleko stanice se nachází areál podniku Agroservis s obilným silem. Typizovaná nádražní budova je momentálně zchátralá a opuštěná, chystá se však její oprava. Jízdenky se v Trpístech prodávaly až do roku 1995. Dřevěné záchodky již neplní svoji funkci a jsou ve špatném stavu. U nádražní budovy se nachází pod mohutnými stromy 20 metrů hluboká studna, ze které byla voda čerpána lokomotivním ejektorem. Patrně z důvodu nízkého přítoku vody do studny byl již roce 1907 vybudován náhradní zdroj vody u propustku v kilometru 6,7 na Pekelském potoce.
Nádražní budova stanice Trpísty.
Nádražní budova stanice Trpísty.
Foto M. Klas, 15. dubna 2006
Na pňovanské straně nádraží vychází z manipulační koleje krátká vlečková kolej příslušící k bývalému obilnému skladišti německého hospodářského družstva ze Stříbra. Budova skladu, nacházející se v místech dnešní asfaltové plochy, byla zbourána krátce po roce 1982. V polovině září 2008 byla během několikadenní výluky vyměněna výhybka č. 1 a došlo k opravě 2. koleje tak, že ji bylo možné začít koncem roku využívat pro občasnou nakládku dřeva.
U manipulační koleje směrem na Cebiv stála do roku 1982 nakládací rampa s dřevěným skladištěm. Rampa se používala k nakládce dřeva, ale tato funkce byla utlumena na počátku let sedmdesátých v souvislosti s centralizací nakládky do Cebivi. Vedle rampy byla postavena v roce 1980 eternitová hala sloužící pro vykládku hnojiv Státního statku Úněšov. Její skelet tu stojí dodnes.
Vzácný snímek stanice Trpísty, v pozadí budova obilného skladiště bývalého německého hospodářského družstva nedlouho před zbořením.
Na vzácném snímku stanice Trpísty je zachycena v pozadí budova obilného skladiště bývalého německého hospodářského družstva nedlouho před svým zbořením.
Foto -TM- (1981)
Schéma stanice Trpísty
Schéma stanice Trpísty ze starých služebních materiálů (kilometrické polohy jsou však poněkud popleteny)

V roce 1957 došlo k podstatnému prodloužení vlečkové koleje do nového areálu zemědělského skladu tehdy spadajícímu pod Výkupní podnik. Ve skladu se nejprve skladovalo obilí, později také řepka a brambory. Obnova a rozšíření kolejiště vlečky bylo provedeno v roce 1984, zároveň byly vybudovány nové prostory pro vykládku a skladování umělých hnojiv. Zařízení na čerpání a skladování mletého vápence je tu od roku 1985, v roce 1987 byly zahájeny práce na stavbě ocelových obilných sil dokončených o dva roky později. V souvislosti s obdobím expanze vývozu českého cementu do Německa na počátku devadesátých let byl sklad využíván k překládce cementu z železničních vagónů na kamióny. Koncem osmdesátých let, kdy nákladní doprava na lokálce zažívala vrcholné období, většina zátěže směřovala právě na vlečku velkoskladu. Často to byly i dva nákladní vlaky denně. Dnes není vlečka již řadu let využívána, naposledy zde byl manipulační vlak patrně v roce 2005.
Cihelná drážka v Trpístech
V roce 1912 byla postavena z nádraží v Trpístech do místní cihelny úzkorozchodná dráha na dopravu cihel o rozchodu 600 mm. Majitel cihelny do dopravních opatření investoval v souvislosti s předpokládaným zvýšení produkce cihel z 0,5 miliónu až na 4 milióny ročně. Úzkokolejka začínala přímo na nádraží v Trpístech, kde už kdysi bývaly dvě koleje, tak jako nyní. Mezi nimi byly nabité dřevěné pražce po délce nástupiště a po nich instalovaná "úzkokolej". Ta vedla souběžně mezi kolejemi směrem k silničnímu přejezdu (pravděpodobně probíhala vnitřkem hlavní koleje ) a těsně za přejezdem byla výhybkou vyvedena směrem doleva k Trpístům a poměrně hlubokým zářezem v poli byla směrována na cihelnu, která se nachází cca 1 km od přejezdu. V archivním seznamu úzkolejek z té doby se dále můžeme dočíst následující hlavní data.
Provoz byl zajišťován malou motorovou lokomotivou o výkonu 3 koňské síly, maximální sklon dráhy byl 44 promile, minimální poloměr oblouků 12 metrů. Kolejnice měly hmotnost 6 kg/m (6,5 cm výška) a maximální vzdálenost pražců byla 1 metr. Podle údajů z roku 1926 měla dráha celkovou délku tratí 3016,5 m, kilometr 0,0 byl na nádraží v Trpístech, odbočka v km 1,2 (kam vedla?) a konec trati v cihelně v km 2,4. Vojenská mapa z roku 1938 dráhu neuvádí, ovšem dle pamětníků byla likvidována někdy v letech 1945-1950. Zářez v poli byl kompletně zavezen a srovnán, takže na leteckých snímcích z roku 1956 není po dráze téměř památky. Pouze u odstavené cihelny lze identifikovat cca. 100 metrů nízkého náspu, který s velkou pravděpodobností úzkokolejce sloužil. Nicméně přesná podoba trasy úzkokolejky je zatím trochu záhadou, protože některé dokumenty si v tomto odporují.
Motorový vůz odbavuje cestující ve stanici Trpísty.
Stanice Trpísty se dočkala zvelebovacích prací na přelomu let 2010/2011. Za účasti místních obyvatel a další veřejnosti byly vysekány náletové dřeviny, zlikvidován plot kolem záchodků, okolí staniční budovy zbaveno nepořádku a provedeny drobné terénní úpravy. Zbořeny byly i letité chátrající přednostovské kurníky, chlívky a včelíny pod stanicí.
Foto M. Klas, 20. listopadu 2011

Turistické informace

Trpísty zmiňované od r. 1251 bývaly rytířským statkem a v průběhu staletí vystřídaly řadu majitelů. Odprodejem od panství hradu Švamberka ve 2. pol. 17. stol. byl položen základ k třebelsko-trpístskému velkostatku, který existoval až do r. 1945. V r. 1677 získali statek Sinzendorfové, z nichž Prosper ze Sinzendorfu nechal v r. 1729 vystavět v Trpístech nový zámek.
Nádherná barokní perla Plzeňska - zámek Trpísty se jen pozvolna zvedá ze zkázy.
Nádherná barokní perla Plzeňska - zámek Trpísty se jen pozvolna zvedá ze zkázy.
Foto M. Klas, 15. července 2006
Malebnou dominantu obce tvoří barokní zámek, který svojí architekturou výrazně přesahuje význam regionu. Stavba byla založená roku 1729 podle plánů architekta Jakuba Augustona. Sál v přízemí obsahuje rozměrnou nástropní fresku představující hostinu Alexandra Velikého od plánského malíře V. S. T. Schmidta. K zámku přiléhá terasovitě uspořádaný park, v němž je socha P. Marie Svatohorské a socha s andílkem přenesená sem patrně z návsi. Posledním soukromým majitelem zámku byl r. 1896 Vilém rytíř Kubinský, který jej vlastnil až do r. 1945. V době nedávno minulé byl zámek využíván jako dětský domov. V současné době je zámek v soukromém vlastnictví a byla započata jeho rekonstrukce včetně parku. Obec Trpísty s pohostinstvím má dnes asi 225 obyvatel. Obcí a kolem nádraží prochází cyklostezka č. 2214 Stříbro - Bezdružice.

Kudy z nudy?

  • Z nádraží po silnici do obce a pak pokračovat do údolí k mostu přes Úterský potok. Cestou nad zatáčkou silnice zbytky hrádku. U mostu se nachází osada Horské Domky, v okolí pozůstatky několika pevnůstek. Odsud je možné po zelené značce jít přes Pernarec a Lipno na zříceninu hradu Buben a na nádraží v Plešnici výlet ukončit. Celkem asi 22 km.
  • Z nádraží po silnici do obce a k mostu u Horských Domků. Po zelené značce přes Mydlovary a Šipín k soutoku Úterského potoka s Hadovkou. Nejkratší trasa zpět k vlaku vede po červené značce proti proudu Hadovky kolem zřícenin hradu Gutštejn na zastávku Strahov. Celkem asi 14 km. Zdatnější turisté mohou ze Šipína pokračovat na Úterý či Konstantinovy Lázně.
  • Půjdeme od nádraží Trpísty podél trati směrem na Blahosty asi 500 metrů k místu, kde koleje překonávají Pekelský potok. Zde si můžeme prohlédnout zbytky vodotažného zařízení a vodní jímku pro zbrojení parních lokomotiv. Pak pokračujeme již podél vodoteče k jejímu ústí do Hracholuské nádrže. Potok klesá divokou roklinou, místy tvoří malé peřeje a tůňky. Pokud tato místa navštívíte v zimě, příroda se Vám v těchto místech odmění ledovou nádherou. Od vodní nádrže půjdeme vpravo a brzy narazíme na lesní cestu stoupající k domkům osady Blahousty. Z osady je to po asfaltové silničce již jen 1 km k vlakové zastávce. Celkem túra měří asi 5 km, ovšem podstatná část vede volnou přírodou a divokou roklí bez řádných pěšin.

Webové odkazy

Lokálka Pňovany - Bezdružice
M. Klas, webmaster: J. Šplíchal
vytvořeno: 4. 4. 2007, aktualizace 18. 1. 2012