Lokálka Pňovany - Bezdružice

Konstantinovy Lázně

Stanice Konstantinovy Lázně.
Stanice Konstantinovy Lázně.
Foto M. Klas, 27. května 2006
Jméno stanice: 1905 Konstantinovy Lázně zastávka, 1936 Konstantinovy Lázně
Otevřena: 1905
Umístění: kilometr 21,2
Nadmořská výška: 529 m.n.m
Význam stanice - zastávky: zastávka s nádražní budovou, prodej jízdenek
Spádová oblast: Konstantinovy Lázně, Nová Ves, Poloučany, Okrouhlé Hradiště
Bezbariérovost: nástup a výstup vozíčkářů s pomocí strojvedoucího

Zastávka Konstantinovy Lázně leží nedaleko centra lázeňského střediska. Tomu odpovídá frekvence cestujících, která je nejvyšší na celé trati a dodnes fungující osobní pokladna. O pokladnu se stará jediná stálá komerční pracovnice na trati, která také zajišťuje v určené době prodej žákovských průkazek a jízdenek v Bezdružicích. V srpnu 2006 byla otevřena v Informačním středisku v Konstantinových Lázních půjčovna jízdních kol ČD, přidružená ke stanici. Její provoz byl bohužel ukončen v roce 2010. Za budovou zastávky se nachází nově rekonstruované autobusové nádraží.
Hotel Alžbětin dvůr s dřevěnou přístavbou vlakové zastávky někdy na počátku let šedesátých.
Hotel Alžbětin dvůr s dřevěnou přístavbou vlakové zastávky někdy na počátku let šedesátých.
Sbírka J. Bízek
Hotel Alžbětin dvůr po čtyřiceti letech. Bývalá dřevěná přístavba byla přebudována na zděnou.
Hotel Alžbětin dvůr po čtyřiceti letech. Bývalá dřevěná přístavba byla přebudována na zděnou.
Foto M. Klas, 22. dubna 2001
V Konstantinových Lázních původně vlaky zastavovaly asi 150 metrů západněji, hned za přejezdem u hotelu Alžbětin dvůr. Jednoduše zařízenou zastávku zde otevřeli v roce 1905, úkryt před nepohodou poskytoval jednoduchý dřevěný přístřešek, vystavěný podle vzoru ze zastávky Lom u Tachova. Přístřešek byl patrně zbořen v souvislosti se zavedením prodeje jízdenek v přízemí hotelu Alžbětin dvůr někdy po roce 1925. Tehdy také patrně vznikla u hotelu jednoduchá dřevěná přístavba, sloužící k úkrytu cestujících. Nová zastávka, umístěná blízko lázeňského centra, brzy svým významem zastínila původní stanici u Kokašic.
Nová nádražní budova stanice v zimě 2001 ještě ve své původní podobě.
Nová nádražní budova stanice v zimě 2001 ještě ve své původní podobě.
Foto M. Klas, 15. prosince 2001
Současnou podobu získala zastávka 5. dubna 1962, kdy byla otevřena nová nádražní budova s nástupištěm. Po rekonstrukci nádraží v roce 2004 je zastávka díky svému okolí chloubou Českých drah i obce. Nástupiště prošlo úpravou - zkrácením v létě 2014. V plánu je dále modernizace staničních záchodků, aby vyhovovaly nárokům 21. století.
Dopravní ruch na nádraží v Konstantinových Lázních na konci let sedmdesátých. Na trati ještě vládnou motorové vozy M 131.1.
Dopravní ruch na nádraží v Konstantinových Lázních na konci let sedmdesátých. Na trati ještě vládnou motorové vozy M 131.1.
Foto J. Bízek, 1979 (?)

Turistické informace

Konstantinovy Lázně jsou mladou lázeňskou obcí s 915 přihlášenými obyvateli. Pod obecním úřad patří také další části obce - Okrouhlé Hradiště, Břetislav, Dlouhé Hradiště, Nová Ves, Poloučany, Potín a Šipín. Obec patří mezi nejdymaničtěji se rozvíjející v celém regionu. Svůj podíl na tom má velice čisté a klidné prostředí, atraktivní okolí a dobré železniční spojení s Plzní. Poměrně frekventovaný průtah silnice II. třídy č. 202 byl úspěšně zklidněn stavebními opatřeními v roce 2006, za což získala obec ocenění. Do budoucna bude problém průtahu vyřešen připravovaným silničním obchvatem Kokašice - Nová Ves.
Konstantinovy Lázně nabízejí kvalitní turistické zázemí. Je zde autokemping, ubytování a stravování nabízí několik hotelů a penzionů (Jitřenka, Alžbětin dvůr ad.) V obci je pošta, lékař, kulturní zařízení s Infocentrem, půjčovna jízdních kol Českých drah. Sportovní vyžití umožňují tenisové a volejbalové kurty či opičí dráha v nedalekých Dolních Polžicích. Několik možností občerstvení skýtá také část obce Okrouhlé Hradiště. Z Konstantinových Lázní vychází také několik turistických značek a naučných stezek. Významně roste obliba cykloturistiky, z obce vychází a nebo jí prochází cyklotrasa č. 306 (klášter Teplá - Staňkov), č. 2206 (Planá - Šipín), č. 2218 (Bezdružice - Kokašice), č. 2220 (Černošín - K. Lázně).

Lázeňství

Lázeňský altánek s vývěrem Prusíkova pramene. Po objevení léčivých účinků zdejších pramenů na sklonku 18. stol. vybudovali sedláci z blízké Nové Vsi u sirného pramene v dnešních Starých Lázních jednoduchou dřevěnou lázeňskou budovu. V roce 1812 byla postavena nová kamenná lázeňská budova s příslušenstvím. Protože její stavbou se obec Nová Ves zadlužila, došlo k prodeji lázní knížeti Konstantinu z Löwensteinu, po kterém dostaly lázně své jméno. Vlastní název Konstantinovy Lázně se začal neoficiálně používat již od roku 1838, úředně od roku 1890.

Dnešní podobu začalo lázeňské místo získávat v roce 1873, kdy byla zahájena výstavba nové lázeňské budovy (nyní Prusík), parku s kolonádou a kaple Panny Marie Lurdské. Lázeňský dům Prusík, byl do dnešní podoby přestavěn v roce 1928, v roce 2006 proběhla jeho rozsáhlá rekonstrukce. Za II. světové války, od roku 1943, sloužil dočasně jako vojenský lazaret. Stavba lázeňského domu odstartovala éru rychlého rozvoje osady, čemuž významně pomohlo také napojení na železniční síť v roce 1901. Do té doby se lázeňští hosté musely trmácet 4 hodiny koňskými povozy z nádraží ve Stříbře.
Léčebný dům Palacký.
Léčebný dům Palacký.
Foto M. Klas, 1. července 2007
Největšího rozmachu dosáhly lázně po napojení na železniční síť v roce 1901, již o několik let později se začalo uvažovat o založení samostatné obce. Odpor okolních obcí, na jejichž pozemcích dosud lázeňská osada ležela (Poloučany, Nová Ves, Kokašice, Břetislav), byl příčinou, že se tak stalo až v roce 1924. Paradoxem doby je to, že s výjimkou Kokašic, dnes tyto vylidněné obce spadají pod neustále se rozvíjející Konstantinovy Lázně.
Prusíkův pramen.
Prusíkův pramen.
Foto M. Klas, 1. července 2007
Od r. 1956 lázně správou patřily pod Státní lázně Mariánské Lázně a v roce 1992 se staly majetkem společnosti Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a.s. Lázeňskému místu se naštěstí vyhnuly polistopadové excesy v podobě rozbití lázeňského zázemí či záplavy sádrovotrpajzlíkové hegemonie stánkařů. Lázně si tak zachovaly svou vysokou úroveň.
Hlavní lázeňská budova nese název Prusíkův ústav po významném kardiologovi MUDr. Bohumilu Prusíkovi. V této budově je soustředěna většina léčebných činností. Nedaleko Prusíkova ústavu se nachází 40 metrů hluboký vrt s minerální vodou, používanou k léčebným koupelím. Minerální voda k pití je k dispozici ve dvou pitných paviloncích v centrálním parku. Kromě Prusíka slouží rekreantům také menší lázeňské domy Mír, Jirásek, Mánes, Palacký, Purkyně. Lázeňská činnost je zaměřena především na prevenci a léčení chorob kardiovaskulárního systému. Mezi vedlejší indikace patří léčení chorob pohybového systému, výměny látkové a dýchacího ústrojí.

Kudy z nudy?

  • Naučná stezka Ke Studánce lásky - výchozí bod je nedaleko vlakové stanice při silnici k žel. zastávce Kokašice. Konečný bod se nachází u staré požární nádrže. Délka stezky je 7,5 km a je na ni 6 tematických zastavení. Dozvíte se z nich zajímavosti z historie lázní, z geologie okolí, o bývalé lanovce na Hradišťský vrch či o mostu lokálky u Studánky lásky.
  • Naučná stezka Hradišťský vrch - výchozí a konečný bod je u staré požární nádrže, při silnici na Okrouhlé Hradiště. Stezka je dlouhá 5 km, výškově náročnější. Nabízí však pěkné výhledy do krajiny z úbočí kopce, pohled z výšky na jezírko v hlubinách čedičového lomu a množství naučných zastavení. Seznámí vás s historií zdejšího hradiště, s přírodními zajímavosti a další.
  • Naučná stezka Krasíkov - Ovčí vrch o délce 12,5 km. Vychází od železniční stanice, přes Čeliv, vrch Krasíkov a Ovčí vrch vede poutníka nejzajímavějšími partiemi okolí. Na Ovčím vrchu se nachází vyhlídkový altán a kaple věnovaná zabitým vzbouřeným poddaný. Na vrchu Krasíkov je zřícenina hradu Švamberk, v Horních Polžicích zase ojedinělý mohutný exemplář modřínu opadavého.
Vyhlídkový altánek na Ovčím vrchu. Zatopený lom na Hradišťském vrchu. Naučné zastavení cestou ke Studánce lásky.

Webové odkazy

Lokálka Pňovany - Bezdružice
M. Klas, webmaster: J. Šplíchal
vytvořeno: 30. 11. 2007, aktualizace 18. 1. 2012