Lokálka Pňovany - Bezdružice

Břetislav

Za deštivého počasí bývá rozjezd ze zastávky Břetislav problematický.
Za deštivého počasí bývá rozjezd ze zastávky Břetislav problematický.
Foto M. Klas, 27. května 2006
Jméno zastávky: Břetislav (Setzlaw)
Otevřena: 5. října 1930
Umístění: kilometr 18,6
Nadmořská výška: á 485 m.n.m
Význam stanice - zastávky: zastávka na znamení s plechovým přístřeškem
Spádová oblast: Břetislav a část Konstantinových Lázní
Bezbariérovost: nástup a výstup vozíčkářů jen se značnou pomocí okolí

Osada ve správě obce Konstantinovy Lázně dostala své jméno po dávno zapomenutém Břetislavovi a je prvně zmiňována v roce 1379. Ves leží v hlubokém údolí Čelivského potoka, v jehož okolí je několik vývěrů železité minerálky, které způsobují zabarvení jeho koryta.
Vznik zdejší vlakové zastávky je spojen s počátky motorizace osobní dopravy na lokálce, teprve s lehkými motorovými vozy bylo možné obsluhovat zastávku umístěnou ve stoupání 25 promile. Patrně v sedmdesátých letech minulého století získala zastávka plechový přístřešek, standardní 40 metrů dlouhé panelové nástupiště bylo zbudováno v roce 1980. Nový standardizovaný přístřešek získala zastávka na přelomu srpna a září 2016.
Obyvatelé osady měli dlouho přístup na zastávku ztížený, kvůli úzkému profilu nad propustkem mezi žel. přejezdem a zastávkou. Teprve prodloužení propustku na podzim 2009, umožnilo cestujícím přístup bez nebezpeční sražení přijíždějícím vlakem. Na přelomu srpna a září 2016 došlo k demolici starého a výstavbě nového plechového přístřešku.
Jinak vlastní zastávka je vcelku z historického a dopravního hlediska nezajímavá až na občasné návštěvy opeřenců z nedalekého rybníčku. Osadou Břetislav prochází naučná stezka Ke studánce lásky a cyklotrasa č.2220 Konstantinovy Lázně - Černošín.
Zastávka Břetislav.
Zastávka Břetislav s ještě původním plechovým přístřeškem pro cestující.
Foto M. Klas 1. července 2007
Asi 300 metrů před zastávkou Břetislav je z vlaku možné pozorovat zbytky nakládací rampy kamenolomu na Hradištském vrchu. K rampě vedla od roku 1929 vlečka, která odbočovala z širé trati v km 18,2. Čedičový štěrk byl z lomu na nákladiště dopravován spádovou lanovkou, která dokázala za den naplnit až 20 vagónů. Kvalitní štěrk odsud putoval až do Vídně a Turecka. Projekt vlečky, nákladiště a lanovky pochází již z roku 1914, kdy si jej nechal zpracovat majitel lomu kníže Löwenstein. Provoz nákladiště byl ukončen počátkem 50. let po havárii nosného lana lanovky a 25. března 1956 bylo kolejiště vlečky i s odbočnou výhybkou sneseno. Přeprava štěrku byla převedena na silniční dopravu a těžká nákladní auta pak zatěžovala zdejší úzké silnice a okolní přírodu až do konce roku 1995, kdy byl na nátlak Konstantinových Lázní kamenolom uzavřen.
Betonové těleso bývalého nákladiště lomu Hradišťský vrch je v létě téměř schováno pod silným náletem.
Betonové těleso bývalého nákladiště lomu Hradišťský vrch je v létě téměř schováno pod silným náletem.
Foto M. Klas, 1. července 2007
Lokálka Pňovany - Bezdružice
M. Klas, webmaster: J. Šplíchal
vytvořeno: 10. 7. 2007, aktualizace 12. 1. 2017